Milane, bylo to těžké utkání.
To ano. Věděli jsme, že to nebude lehký zápas, protože Slovácko už mohlo hrát bez zábran, hráči se chtěli ukázat a to se potvrdilo. My jsme se, stejně jako několik předcházejících utkání, trápili. Máme šance, které neproměníme a tím pádem nedáme první gól, a to na nás nepůsobí dobře. V první půli jsme navíc ani nevěděli, jak soupeře napadat a dělal nám problémy. Ale druhý poločas byl lepší a vyšel nám hlavně závěr.
Vítězný gól jste vstřelili až v 90. minutě, věřil jste, že jste zápas schopni otočit v náš prospěch?
Věřil, protože jsme utkání chtěli vyhrát pro trenéra a pro Jožku.
Na druhý gól vám krásným centrem nahrál právě on.
Ano, a zasloužil si ho, patří jemu. Takový centr umí dát z mužstva jen on. Když balon letěl, chvíli jsem přemýšlel, zda nespadne do branky sám, ale měl jsem strach, aby to nešlo mimo, a tak pro mě jen bylo otázkou, jak tam naběhnu.
Loučil se Jožka Weber, loučil se i úspěšný trenér Petr Rada, přišlo však pouhých 2 700 diváků, co vy na to?
Řeknu vám upřímně, že jsem z toho byl špatný. V Německu, když se loučí takové osobnosti jako jsou Jožka a trenér Rada, tak je plný stadion. A tak to mělo být i u nás a je jedno, v který den se utkání hraje a zda dávají v televizi jiný zajímavý zápas. Návštěva byla zklamáním. Navíc na utkání bylo 90% hráčů, kteří pro Jablonec poprvé vybojovali 1. ligu, což je další důvod k tomu, aby lidé přišli.
Mužstvo nastupuje dovolenou, která bude trvat tři neděle. Můžete prozradit, kam pojedete s rodinou?
Budeme doma, a já ji strávím v lázních v Toušni u Prahy, kam budu každý den dojíždět na procedury a už se těším. Od utkání se Zlínem mám potíže s kotníkem a od té doby hraju pod práškama.
Přípravu zahájíte s novým trenérem, už se na něho těšíte?
Víte, já mám na trenéry smůlu. Kam přijdu, vždy se mění trenér, a stejné to je i v Jablonci.
