Můžete prozradit, s čím jste šel na hřiště po poločase za Luboše Loučku?
Trenér po mně chtěl, abych rozhýbal záložní řadu a vstřelit gól, protože domácí hráli o deseti. Místo toho, abychom nějaký ten gól dali, tak jsme nakonec dostali. Nakonec jsme aspoň jeden dali, ale na druhé straně si musíme přiznat, že náš výkon optimální nebyl.
Ve druhém poločase jste jakoby čekali, že vítězství přijde samo.
Asi v tom něco bude. Byli jsme málo důrazní v předu, a z toho góly nepadají. Už asi osmnáctý zápas jsme nedali víc jak jednu branku a s jedním gólem se stále asi vyhrávat nedá.
To platí zřejmě i na vás. Místo dobré střely šance zahazujete a bylo to i dnes, když jste míč z dobré pozice netrefil dobře, podruhé jste místo střely akci zbrzdil.
Je to tak. Dvě šance jsem zahodil s Kladnem a dnes také. Při první šanci jsem to špatně trefil. Podruhé si zavolal Palo Straka, tak jsem myslel, že si do ulice vběhne, ale teď vím, že jsem měl vystřelit. Musím se prostě do střely víc nutit.
Vrátil jste se k utkání s Kladnem, kdy jste zahodil dvě velké šance. Zdá se, jako by vaše pohoda byla trochu narušena.
Je to tak. I na tréninku jsem dlouho gól nedal a na pohodě to určitě nepřidá. Myslím si, že dneska jsem balony už zbytečně neztrácel a věřím, že se s tím vyrovnám a bude to dobré.