Jaký je to pocit, přijít na hřiště a rozhodnout zápas?
Pro mě příjemný, na druhou stranu jsou ve mně pocity smíšené. Skoro celej rok nehraju a pak tam přijdu na deset minut a dám gól. Ale těch šancí jsme měli za celé utkání zase dost a je škoda, že jsme o zápase nerozhodli už dřív.

Můžete popsat váš gól?
Určitě. Já jsem vždycky dával takový haluze, ale dneska se mi povedl, takže paráda. Trefil jsem to neskutečně, je to super. Díky této brance jsme v závěru mohli hrát v klidu. Na druhou stranu ani nevíte, jak mě mrzí, že nehraju.

Brankář šel do protipohybu, ani nezareagoval.
Já vůbec nevím. Nějak to před ním zaplavalo, ale já jsem to trefil fakt dobře a zapadlo to k tyči.

Čekáte, že se dostanete do sestavy?
Ještě ne. Ta sestava je pořád stejná, mužstvo hraje dobře a je fakt těžký se tam prosadit. Ale jsem rád, že jsem o sobě dal vědět a uvidíme příště, jestli dostanu víc minut. Na druhou stranu jsem se v přípravě zranil a dlouho netrénoval. Pak přišly těžké zápasy a mužstvu se dařilo, takže musím čekat. Ale upřímně říkám, že už to je na mě dlouho, protože jsem byl zvyklý hrát každej zápas. Vracet se po tak dlouhé době je fakt těžký.

Je to pro vás těžká sezóna?
Pro Jablonec je super. Jsme ve finále poháru a ještě hrajeme i v lize o Evropu a to je po podzimu, kdy s námi nikdo nepočítal, fantastické. Do konce chybí čtyři kola a uvidíme, jak to dopadne.

Je vaše radost z gólu o to větší, že si za Liberec kdysi hrál?
V Liberci jsem byl jen necelou sezónu. Ale z gólu jsem měl radost, i když jsem tam nějaký salta dělat nechtěl.

Vaše manželka pochází z Jablonecka a té si radost určitě udělal.
Máte pravdu. Pochází z Desné, kde má i rodiče a ti všichni fandí Jablonci a Liberec nesnáší. Já osobně to tak neprožívám. Derby je víc vyhecovaný, ale jinak to je jako každej jinej zápas.

Vlastimil Cakl