Několikrát jste vyhrál titul v ukrajinské lize, máte recept, jak ukrajinský tým zdolat?
O soupeři toho víme dost, je kvalitní, hodně běhá, bije se. Fotbalu si ale myslím, že je v tom míň, než když jsem na Ukrajině působil. Hráči mají svoji sílu a my se na ně musíme připravit tak, abychom dokázali eliminovat jejich silnou stránku a hrát náš fotbal. Snažit se Dynamu vnutit náš fotbal, odehrát dobrý zápas a udělat dobrý výsledek. Recept? Těžko říct. Každý titul byl jiný a jinak vybojovaný. Musíme se vyrovnat s jejich tvrdostí, rychlostí a vytrvalostí. Fotbalově si myslím, že jsme schopní s nimi hrát.

Jste jeden z nejzkušenějších hráčů v týmu, jaká je vaše role, máte hráče na takový zápas, díky svým zkušenostem, nějak připravit?
Informací hráči mají dost a pokud by chtěli o Dynamu něco vědět, když to budu vědět já, řeknu jim to. Trenéři nám dali a dají hodně informací a poradí, ukážou, jak bychom se měli s Dynamem utkat a řešit situace proti takovému soupeři. Moje role v týmu se nemění, je stejná v každém zápase. Chovám se pořád stejně, ať je to naše liga nebo liga v Evropě.

Odehrál jste mnoho zápasů za Šachtar proti Dynamu. Přetrvala ve vás rivalita k soupeři?
Zdravá rivalita zůstane vždycky. U nás ale byla jen na hřišti. Neměli jsme problém se s hráči Dynama potkat. Ty dva kluby samozřejmě vnímají, že rivalita je veliká, jak hráči, prezidenti, fanoušci. Snažili jsme se, aby to na hřišti byl boj. Po zápase jsme si ale podali ruku a nebyl v tom žádný problém.

Máte jeden nebo dva zápasy, na které si hned vzpomenete?
Určitě je to dvojzápas semifinále UEFY, kdy jsme se potkali s Dynamem. První zápas jsme v Kyjevě remizovali, druhý jsme vyhráli v prodloužení doma. Dostal jsem druhou žlutou kartu a vynechal jsem finále. Tohle utkání si budu dlouho pamatovat.