Šestatřicetiletý Sitarčík okusil nejvyšší českou soutěž v Jablonci a v Mostě, kde odehrál celkem 19 zápasů a vstřelil jednu branku. O čtyři roky mladší Jindřišek kope stále za Bohemians 1905. V Gambrinus lize hájil i barvy Jablonce a Olomouce. Připsal si zatím 184 utkání a pět branek.

Na oslavy kulatého výročí ale Jindříšek přijet nemohl. Měl klubové povinnosti a v neděli vedl jako kapitán svůj celek proti Znojmu. Pražané nakonec vyhráli 2:0.

Pepo, jak vzpomínáte na Plavy a na Ríšu Sitačíka? Potkali jste se v elévech. Hrál jste za ně ještě, když jste chodil do školky. Ríša byl myslím už ve čtvrté třídě na základce.

Ríša byl můj velký vzor. Už v osmnácti si zahrál za Jablonec první ligu a dal gól. Inspiroval mě, říkal jsem si, že zkusím dokázat, co se povedlo jemu.

Kolik času jste jako kluk fotbalem trávil?

Na hřišti, na louce nebo na dvorku jsme byli každý den. Chodil jsem i na tréninky plavského áčka, kde jsem měl první vzory – Luboše Tomíčka, Mirka Brožka nebo Milana Korotvičku. Jako malý jsem stál při trénincích dospělých za brankou a těšil jsem se, až někdo zakopne míč. Byl jsem celý šťastný, že ho můžu jít hledat a pak ho kopnout zpátky na hřiště. My jsme doma merunu dlouho neměli, chyběly nám na ni peníze.

Na hřiště jste tenkrát chodil nejen s Ríšou, ale i se svými staršími bratry Jířou a Lubošem. Vydrželi jste tam tři tři hodiny v kuse. Dnešní kluci zmlsaní internetem možná už ani nedokážou pochopit, jak vás fotbal mohl tak dlouho bavit.

Dělali jsme mezi sebou různé soutěže. Třeba o to, kdo trefí víckrát břevno nebo tyčku. A když nás to omrzelo, tak jsme lítali někde jinde. Třeba po zahradách, kde jsme lidem otrhávali jabka. Nebo jsme chodili na ryby. Jířa se o mě hodně staral a bez něj bych se nedostal tam, kde teď jsem.

Josef Jindřišel hrál i za Jablonec. Na snímku je ale už v roli soupeře v souboji s Davidem Lafatou (vprav). Snímek je z roku 2011.Ve vršovickém Ďolíčku si vás fanoušci oblíbili pro bojovnost a zarputilost. Říkají, že jste takový bohemácký Gattuso, podle slavného záložníka AC Milán. Jak vidíte svoji budoucnust v Bohemians 1905?

Chtěl bych s ní samozřejmě zůstat v Gambrinus lize a vydržet v profesionálním fotbale co nejdéle. Zranění se mně naštěstí zatím vyhýbají, ale člověk nikdy neví, co ho může potkat.

Kam půjdete hrát, až s profesionálním fotbalem skončíte?

Jedině do Plavů. Vzpomínám na ně rád a každý rok tam jezdím na silvestrovský fotbálek. Úplně silvestrovský ale už není. Scházíme se totiž už 30. prosince. Manželky se vzbouřili. Na silvestra totiž po zápase vždycky někdo poseděl moc dlouho, odpadl a už s ním doma nic nebylo.

Autor: Miloslav Lubas