Nejmladší trenérské složení bude mít od příštího ročníku ligy Jablonec. Mladí trenéři však obsadili většinu dalších míst, když se škatulata hýbala ve většině ligových klubů. A to i tam, kde k tomu viditelně nebyl žádný důvod, třeba v Brně, kde úspěšného Mazuru nahradí matador Uličný.

Trenérské mládí vpřed, zpět ani krok

Zatímco veleúspěšný Uhrin skončil v Rumunsku, další zkušení Lavička se Sčasným zatím místo nenašli. Že by si spolu s Franzem Strakou brousili zuby na Brücknera a jeho případné či spíše očekávané zaváhání ?
A tak pouze Petr Uličný s Františkem Ciprem budou prakticky jedinými trenéry s letitými zkušenostmi. Do jaké míry je tento posun v českých vodách ve prospěch českého fotbalu, to se brzy uvidí.
Pravdou je, že na český ligových fotbal se ve vysokém procentu nedá dívat. Trenéři hořekují nad odchody těch nejlepších do zahraničí a kroužící manažery kolem svých mladíků (třeba i Petr Rada) a navíc tím omlouvají neatraktivnost, malou bojovnost a slabou ofenzivní schopnost svých celků.

Kopat musí umět každý fotbalista

V paměti mám trenéra Paličku jak mi stále říkal, že s hráči za tři sta tisíc nemůže útočit – a zvolil svoji, pro nás ostatní doslova nenáviděnou, paličkiádu. Ale to byla pouhá výmluva. I hráč za tři sta tisíc musí běhat a sprintovat po celých 90 minut, i hráč za tři sta tisíc by měl trefit bránu, i hráči za tři sta tisíc by si měli mezi sebou umět alespoň třikrát, čtyřikrát po sobě přihrát – ne dozadu, ale dopředu. Prostě trenéři si to občas ulehčují a hledají alibi tam, kde není.

Cílem je dojít si pro faul

Oni precisují obranné pavučinky s hlavním cílem neinkasovat, nepustit soupeře do hry, za každou cenu přerušit soupeřův útok, no a pak z nějaké té standardky se za pomoci loktů, držení a dalších fíglů snažit dopravit balon jakýmkoli způsobem do sítě. A hráče, místo aby vedli k umění obejít protihráče, tak je ještě chválí za to, jak si „zkušeně došli pro faul“ ze kterého rekrutoval trestný kop či ještě lépe penalta, jak „kontakt tam byl“ ačkoli ten kontakt by nepoložil ani slepici, natož ve fitku vytrénované fotbalové svalovce, kteří se pak na hřišti válejí jakoby jim někdo utrhl nohu. Je to začarovaný kruh, kdy školení trenéři vymýšlejí všechno možné jenom ne to, co je v té škole učí. Ale podívejte se na Brücknerův nároďák, kam se poděl ten pověstný presink, pohyb, rychlé akce na jeden dotek? Ale mluví se o tom, že chybí Nedvěd a Poborský. Samozřejmě, že takoví borci, pokud byli při chuti chybí, ale kde je ten styl hry? Proč ta zbabělá taktika? Proč ty výmluvy? A tak, místo aby nároďák či nedávno ten půlrok Hřebíkova Sparta byly pro ostatní vzorem, tak ono se to nějak semlelo na druhou stranu. Ani Faeřané by veřejně nepřipustili, že jsou Němci lepší, tak jak to veřejně, tudíž ostudně, připouští frontman našeho fotbalu. Ono se to semlelo hlavně proto, že tento styl hry bolí, je náročný a hráčům se moc nechce. A tak zapláčou u vedení, párkrát unaveně prohrají a trenér se pakuje. Příklady snad uvádět nemusím.

Nové trenérské trio potřebuje podporu

Ale vraťme se k původnímu tématu. Mladí trenéři – i ti jablonečtí Kozel či Weber – určitě vědí, jak má fotbal vypadat. Potřebují jenom podporu svých živitelů k tomu, aby nebyli donuceni k ústupkům v náročnosti, tak jako je tomu v Čechách a už i v národním mužstvu zvykem, protože jinak ta velká česká fotbalová předstíraná bude pokračovat.

Kompromisy a ústupky jsou cestou do pekel

Je tedy potřeba trenérské mládí podpořit, dát mu důvěru, ale pochopitelně žádat, abychom na hřišti viděli především pracovitost, rychlost, bojovnost a atraktivnost. A také disciplínu jinou než tu, kdy jablonecký klub například toleruje svérázný odchod svých talentovaných mladíků na dovolenou místo toho, aby svoje minutky strávené na prvoligovém hřišti zúročili i za béčko, když už sezona je tak krátká jak je. O pokoji 433 už ani nemluvím. Kompromisy, ústupky a omlouvání neomluvitelného je cestou do fotbalových pekel. A tak několik náznaků z úst Petra Rady či Jožky Webera, které jsme si mohli přečíst v novinách, by neměly upadnout v zapomnění, ba naopak, s patřičnou razancí by se měly řešit a vyřešit. Nejlépe ještě dřív, než se poprvé koncem měsíce na Střelnici kopne do míče.