Večerní Střelnice, pardon Chance aréna, poněkud rozpačitě. Zatímco v první půli se domácí prezentovali nasazením i kvalitní hrou, ta druhá byla naprosto jasně v režii viditelně lepší Mladé Boleslavi a trenér asi bude čelit otázkám typu, proč hrajete jenom šedesát minut, stejně jako nedávno Bílek na Spartě! Celkově jsme však viděli výborný zápas a smiřme se s tím, že tentokrát byl soupeř lepší.
Domácí jedničkou byl Michal Špit, který tentokrát porazil svůj vybíhací syndrom, chytil hostům dvě tutovky a zachránil svému týmu bod.
Sestava prochází četnými změnami
Je vidět, že v letním přípravném období se toho novému trenérovi mnoho nevykrystalizovalo. Týden od týdne prochází sestava změnami zásadního charakteru – a to po přípravném období rozhodně plus není. Obrana se proti Mladé Boleslavi sice vyvarovala hrubek při řešení standardek, hlavně ve vzduchu v ní kraloval Homola, ale jinak jako celku jí chybí především rychlost, a s tím spojená nutná podpora ofenzívy, hlavně na domácím hřišti.
Svoji tvář hledá také záloha
Záložní řada také hledá svoji tvář, v první půli v ní zářil Baranek, to snad byl jeho nejlepší výkon co je v Jablonci, velký talent představil Vácha a na Jožku Webera dal zapomenout Hamouz. Ale co ta druhá půle? Je otázkou, zda obraz hry v neprospěch domácích změnil nedostatek sil či zvýšený tlak soupeře, zřejmě obojí. Na hřišti se neobjevili mladíci Valenta s Hlouškem, ale proč tedy nehráli ani za béčko? Jinak celkově Jablonci chybí větší rychlost, proto nepostavení Rilkeho docela překvapilo a na návrat Klapky ale hlavně Loučky se asi všichni těší. Za béčko to už zkusili, že by proti Dynamu?
Hosté byli prostě lepším týmem
Není hanbou přiznat, že mladoboleslavský tým byl tentokrát viditelně lepší. Hráči byli rychlejší, techničtější, uměli si lépe přihrávat, vypracovali si víc šancí. Centrovat na Zelenku, jehož střežil dvoumetrový Rolko, nemělo cenu. Výborně hrál Kopic, a jak má vypadat defenzivní halv to Jablonci po Tavaresovi předvedl v pondělí Rajnoch. Z tohoto pohledu je remíza více úspěchem Jablonce, však také poslední Kozlovo střídání, kdy v prodloužení přibrzdil hru taktickým střídáním ačkoli tribuny čekaly závěrečný nápor, to jenom podtrhává.
Nový trenérský triumvirát hledá se svými svěřenci novou jabloneckou tvář. Jak vidno, nebude to procházka růžovým sadem.