Jablonečtí fotbalisté vstoupili do letošního ročníku Synot ligy jako do své 21. ligové pouti. Tu první dvacítku zakončili jarem, které asi nebude vzpomínáno spíše bude snaha na něj zapomenout. Přišla obměna kádru i realizačního týmu a šlo se na to.

Nebude stěhování?

Trenér Jaroslav Šilhavý už má něco za sebou a všichni věříme, že s Jabloncem i hodně před sebou. Zatímco začátek byl vcelku očekávaně rozpačitý,  první poločas na Bohemce v minulém týdnu už naznačil, že by se na to jarní trápení mohlo zapomenout docela rychle. Přijela tonoucí Jihlava, někdejší a stále temperamentní milovník holubů Petr Rada se svými hochy zůstal na nule i po utkání, ale ponechme problémy Jihlavy v Jihlavě a přejme Radovi, aby se v duchu české tradice z Jihlavy nestěhoval … Pomalu se zdá, jakoby i jablonecký celek tu fanoušky moc neoceňovanou hru na jednoho útočníka začal vstřebávat. To rozhodně není tím jedním útočníkem zvláště kdy jednička posledních let Michal Hubník je více na marodce než na hřišti  a další perla z regionu romadúrů Doležal se zatím těžce zabydluje. Je to najít do druhé vlny vhodné typy hráčů  a hlavně jejich ochotou tvrdě pracovat.

Záleží na trenérovi

Schopnosti Kopice, Pospíšila, Crnkiče  to není téma k diskusi a záleží na Šilhavém, zda z nich tu ochotu tvrdě pracovat každý týden dostane.  Patron zápasu, někdejší fotbalový dělník Pavel Medynský byl právě v této disciplíně naprostou vzorovou ukázkou fotbalisty. Moje vzpomínky na Pavla s tím budou spojené, stejně jako s gólem na tehdy plzeňském bahně co přinesl záchranu Jablonci a jeho polobodlo přivedlo pád Plzně do nižší soutěže. Pavel mě v sobotu v rozhovoru s Honzou Žílou docela nepříjemně překvapil pohledem na juniorku. I když tvrdil, že jí sleduje tak se asi v ochozech dívá jinam než na hřiště. Samozřejmě juniorky jsou lepší než béčka a stejně samozřejmě byly někdejší Dukly lepší než juniorky. Ale že nepřipravují hráče na dospělý fotbal? To se Pavel Drsek musel na tribuně asi kroutit.

Juniorka je parádní

Na juniorku v Jablonci chodím a jsou to parádní zápasy, rychlost, nasazení, bojovnost, pracovitost to přináší povětšinou velmi kvalitní fotbal a podívanou. V juniorkách se nepraktikují malé domů, nepraktikuje se tam ani kombinace mezi stopery zakončená zpětnou přihrávkou na  gólmana a prásk , jak je to bohužel (a občas i v sobotu) vidět v lize. Na rozdíl od Medyho já křičím: zaplať bůh za juniorky! V té jablonecké se na podzim mimořádné daří Mariánu Kovářovi.

Byl to majstrštyk

Velká naděje ze Slovácka se stala hráčem Jablonce a půlroku zůstala ve Slovácku aby se tam na hřiště nedostala. Tak to byl tedy majstrštyk. V Jablonci byl dlouho podezírán z bolestínství, ačkoli se pak – a zase po drahném čase zjistilo, že měl zanedbané vážné zranění.

Operace a návrat na hřiště. Je dobře, že se rozehrává v juniorce, je dobře že je na hřišti. Vede ligu střelců, předvádí tam moderní fotbal  a rozhodně patří a k velkým talentům. Nevím, co udělal Šilhavému, že mu nedal ještě ani minutu, ale on se určitě dočká. Jako Crnkič, ten je temperamentní, těžko zkrotitelný, středoevropská hráčská disciplína (mnohdy tak nudná) je mu cizí a najednou Nermin působil proti Jihlavě jako zjevení a byl u drtivé většiny akcí co „smrděly" gólem.

A fotbal se hraje proč? Ano, to jsou hráči, kteří jsou schopni diváka přilákat a určitě stojí za to, aby se s nimi čeští trenéři rozčilovali a piplali jejich talent. Už proto, že jablonecký klub právě letos rozjel úplnou marketinkovou smršť, rozjel fanzónu, rozjel přímou informovanost permanentkářů a po dlouhé době dává najevo, jak o fanouška stojí. Už jsem to zmiňoval, bude to běh na dlouhou trať a já věřím, že se to podaří.

Ochozy nádherného jabloneckého stánku by si zasloužily lepší kulisu. Po delším čase klub směrem k divákovi vykročil jako první, Šilhavý se určitě vynasnaží udělat krok další protože málo platné, bez atraktivního fotbalu (rozuměj, to není nutné vždycky vyhrát), bez toho by bylo splnit ten divácký cíl byl těžké.

Proti Jihlavě se Šilhavého tým představil jako taková klidná síla. Odzadu poctivě, uprostřed slušná kombinace a dopředu snaha po atraktivitě. Já jsem vždy fandil mládí, ať se jmenovalo Rosťa Dvořák, Jirka Boček, Luděk Štarch, Pepa Latislav, Jirka Tupec či Nermin Crnkič. Nikdy to s nimi neměli trenéři lehké a oni to neměli lehké s nimi.

Fotbal pro diváky

Ale s diváky problém neměli nikdy – a pro koho se fotbal hraje? Pochybovat o schopnostech borců jsou jsou Beneš, Hubschman, Čížek či Jun netřeba, oni mají fotbalovou školu dobře seštudovanou.
A bude na Šilhavém aby z nich doplněním o dravé mládí připravil perkelt, po kterém budou míst ostro v ústech i další a lepší soupeři než Radova Jihlava. A v sobotu jsem viděl nadějné světýlko, tak jen na té cestě za probuzením zatím dřímajícího jabloneckého fandy plnou parou vpřed!

Jaroslav Hrabák