Na Střelnici po posledním prvoligovém zápasu zavládla oprávněná radost jak u fanoušků, tak u domácích hráčů. „Mám radost jak z vítězství, tak i z nominace do nároďáku," řekl po vítězném prvoligovém zápase FK Jablonec proti Olomouci nejlepší hráč jabloneckého týmu Martin Pospíšil, který na první gól nahrál a čtvrtý sám dal.

Vítězství doma po tak dlouhé době asi pro vás znamenalo hodně velkou úlevu.

Tak samozřejmě, úleva to je. Už několik týdnů jsme to potřebovali zlomit, ale, bohužel, se nám to nedařilo. Přišlo to až dneska a jsme hrozně moc rádi, že už to máme za sebou. Teď jen věřím, že na toto vítězství navážeme a do zbytku podzimu uhrajeme co nejvíc bodů.

Olomouc hrála v první půli aktivně a dlouho to nevypadalo, že utkání skončí výsledkem čtyři nula.

Máte pravdu. Oni se pod novým trenérem snaží hrát aktivně a mají tam na to typy hráčů, takže nám chvíli trvalo, než jsme dali první gól. K vysokému vítězství nám pomohla červená karta. Pak nás bylo o jednoho a později o dva hráče víc. Snažili jsme se neztrácet zbytečně balon a mít míč na svých kopačkách co nejdéle. To se podařilo.

Hrál jste někdy ve své kariéře proti devíti hráčům?

Proti deseti několikrát, ale proti devíti si nevzpomínám. Bylo vidět, že to kluky z Olomouce hrozně zasáhlo. Potom tam běhali a snažili se, ale rozdíl dvou hráčů je hrozně znát. My jsme proti oslabenému soupeři dobře kombinovali a bylo jen otázkou, kolik dáme gólů.

Nechtělo to, abyste byli po gólech ještě víc hladovější a udobřili si fanoušky za předcházející nevydařené zápasy?

Tak já nevím. Myslím si, že 4:0 je dostačující. Je fakt, že jsme tam ještě měli další šance, ale i Olomouc tam něco v první půli měla. A kdybychom vyhráli větším rozdílem, asi by to pro ni bylo dost krutý.

Při prvním gólu jste svou pověstnou šajtlí překrásně našel nabíhajícího Doležala, který hlavou skóroval. Můžete k tomu něco říct?

Zkoušíme to a jsem rád, že to vyšlo. Hlavní je, že ten gól dal Doli. Potřeboval tu smůlu prolomit. Po centru už záleželo jen na něm, jestli to trefí a naštěstí to vyšlo, když už mu nevyšla ta střela předtím do břevna.

Potom jste nastřelil tyč a přišel i váš gól na 4:0. Můžete ho blíže popsat?

To už jsme hráli proti devíti a bylo víc prostoru. Maso (Masopust) to tam krásně zatáhl, viděl mě tam nabíhat, tak to dal pod sebe. Já jsem se snažil střílet na přední tyč a povedlo se to.

Jste odchovancem Olomouce a spoustu hráčů tam znáte. Co vám říkali?

S kluky jsem ještě moc nemluvil, protože byli smutní a trochu i naštvaní a určitě jim do řeči nebylo. Myslím si, že si to rozebereme po telefonu až zítra, až trošku vychladnou hlavy. Jsem rád, že jsme vyhráli, ale na druhou stranu mi bylo kluků z Olomouce líto. Přeji jim, ať další zápasy zvládnou a vyhrávají.

V pátek v poledne oznámil trenér Pavel Vrba, že jste byl nominovaný do národního mužstva na dva přátelské zápasy. Jak jste to přijal?

Je samozřejmé, že mě to potěšilo. Věděl jsem, že jsem v náhradnících, ale už jsem s tím ani nepočítal. Přece jen jsme až devátí a trenér Vrba se většinou dívá po hráčích z vyšších pater tabulky, takže radost je o to větší. Dneska mám dvojitou radost, a to jak z prvního vítězství na domácí půdě, tak z nominace do reprezentace.

AUTOR: Vlastimil Cakl