„Oslava je naplánovaná jako velká akce a všichni věříme, že se vydaří. K tomu nám snad pomůže i počasí, protože všechno je připravené a zorganizované. Pro diváky je samozřejmě připravené občerstvení a k vidění bude řada zápasů, včetně našeho áčka s prvoligovým Jabloncem. Všechny na oslavu srdečně zveme a budeme moc rádi, když se nám do Hamrů vrátí kladná odezva,“ říká trenér hamrovského áčka Vladimír Mařas.
Stanovený jarní cíl, což byl postup do krajského přeboru, se bohužel splnit nepodařilo. Ale účast ve finále krajského poháru bere trenér Mařas jako dílčí úspěch. „Tak určitě by oslavy byly veselejší, ale hodně mě mrzí, kolik lidí okolo si myslí, že je to neúspěch. Jenže málokdo si uvědomuje, že v celé letité historii poháru jsme první mužstvo z nižší soutěže, které se probojovalo do finále. Porazili jsme čtyři účastníky krajského přeboru, a že se nám nepodařilo finále, tak to prostě ve fotbale někdy chodí. Myslím si, že VTJ v daný okamžik sehrálo nejlepší zápas, na co sáhli, tak skončilo v brance. Jen malinko znalí lidé z fotbalové branže vědí, že se i tohle může stát a že to není žádná tragédie, že to není ostuda. Samozřejmě pár lidí se nám směje, jaký to byl propadák. Já to ale považuji za veliký úspěch Hamrů, protože jednatřicet mančaftů nám koukalo na záda,“ řekl Deníku trenér Mařas.
Účast ve finále poháru je sice hezká, ale jarní zkrat v I. A třídě byl asi až příliš krutý. „Tam nastal sportovní zlom. Až do pohárového zápasu ve Mšeně se nám všechno dařilo, všechno nám vycházelo. Pak přišel první nepovedený zápas s Mimoní, který jsme nezvládli, a najednou se to s námi rozjelo. Je to škoda, ale na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že v týmu hraje deset náctiletých kluků. Kdo se teď díval na mistrovství Evropy jednadvacítek, tak viděl, jak obrovský rozdíl je mezi mládežnickým a dospělým fotbalem. Bohužel, stalo se,“ konstatoval Mařas.
„Nebylo to způsobené nějakou jednou věcí, tam přišly individuální chyby, možná z kluků zmizela pokora. No, ona spíš zmizela z celého oddílu. Najednou se všichni viděli v oblacích, ale tak to není. Všechno se to sečte až po šestadvacátém kole a tam až můžu říct, že jsme tam. Přidala se do toho nekázeň, vyloučení hráči. A pro mě bohužel i těžký alkoholový podraz jednoho z hráčů. Je to tak, ale já tvrdím jednu věc, kluci jsou mladí a mají to všechno před sebou. Jde jen o to, aby se s nimi pracovalo správným směrem,“ dodal Mařas.
Právě mladíci v sestavě áčka Velkých Hamrů patřili několik let v dorosteneckých kategoriích ke špičce mládežnického fotbalového ledovce v Libereckém kraji. Jenže jak už trenér Mařas řekl, přechod do dospělého fotbalu není jednoduchý. „Kluci vyhráli třikrát krajský přebor, určitě ve své kategorii patřili do špičky, ale po přechodu mezi dospělé je to všechno úplně jinak. V soutěži se pak objevují i jiní hráči, kteří hráli třeba na celostátní úrovni, mají jiné zkušenosti. U našich mladých kluků je škoda, že třeba neprošli pár let Jabloncem, protože tam by dostali úplně jiné fotbalové návyky. Řada těch kluků by na to měla. Měli by na to, aby hráli fotbal třeba někde trochu jinde a poprali se trošku víc,“ říká trenér Velkých Hamrů.
Vladimír Mařas v Hamrech zakončil šestý rok svého působení a celou tu dobu hodnotí kladně. I když jak sám říká, ne všechno a všude je milé, usměvavé a růžové, ve fotbale už vůbec ne. „Myslím si, že za těch šest let v Hamrech jsem nastavil nějakou cestu, řekli jsme si nějakou vizi, kterou půjdeme. Jak jsem říkal před lety, ta cesta je dlouhodobá a trpělivá. Je to práce s mladými hráči, které je potřeba do fotbalu vést. Každopádně si myslím, že tahle cesta je dobrá. I vzhledem k tomu, jak to je v celém světě s finančními prostředky. Já na těch dosavadních šest let vzpomínám rád, nemám v sobě nějaký špatný pocit, spíš naopak. Je to práce, která mě naplňuje a uspokojuje a šest let taky o něčem svědčí,“ vzpomíná Mařas.
I přesto, že odkaučoval svou šestou sezonu ve Velkých Hamrech, rád by ještě nějaký čas s týmem zůstal. „Vím, že téměř celý tým stojí za mnou a ještě třeba rok bych u týmu zůstal a pokusil se z kluků dostat to nejlepší. Je to ale na zvážení oddílu,“ uvedl Vladimír Mařas.
Pokud současný trenér u týmu vydrží i pro další sezonu, došlo by nejspíš na nějaké personální změny v týmu. „V každé kabině musí nastat trošku vítr, který něco odvane a něco přivane, takže se to trochu promíchá. Nicméně určitě jsou někteří hráči v hledáčku, u kterých bychom chtěli, aby přišli. Všechno to ale závisí na nějakých penězích a nějaké dohodě. Sehnat v dnešní době hráče určitě není jednoduchá záležitost. Dneska to všechno funguje na úplně jiném principu. Bez peněz to jde hrozně moc těžko, popsal určité záměry s kádrem Mařas.
Jedna z důležitých kádrových změn se bude možná týkat postu brankáře. Ne, že by snad Miček odešel, ale měl by mít parťáka. Na trénink i do zápasů. Velké Hamry vlastně celou sezonu odehrály jen s jedním brankářem, což není vzhledem na možný úraz nebo ztrátu formy ideální. „V Hamrech jsme vyprodukovali hodně gólmanů, ale situace je taková, že do toho zasahují další vlivy. Jeden mladý talent z nějakého důvodu už nepokračuje v chytání, u jednoho hraje velkou roli jeho zaměstnání, takže nemá prostor pro tréninky a nemohl by ani být na každém zápase. Co se týká třeba Honzy Krupy, tak ten se dal na rozhodcovskou kariéru a tam už je to na jeho úrovni prakticky neslučitelné s jeho brankářským účinkováním,“ vypočítával trenér Mařas.
„Druhý brankář je potřeba v týmu i z toho důvodu, když se tomu jednomu nedaří, tak aby si odpočinul třeba dva tři zápasy. Načerpal další síly, ale to v Hamrech není a chybí to tam. Stejně tak jako se na jaře projevilo v plné nahotě, že chybí druhý a třetí útočník,“ dodal zkušený trenér.
Na brankářské pozici se naštěstí během sezony nic vážného nestalo, ale v ofenzivě to bylo o něčem jiném. Před koncem jarní části sezony se nechal Jakub Miček zbytečně vyloučit a tím oslabil mužstvo i v dalších zápasech. „U něho to souviselo jednak nějakou změnou životního postoje, což si myslím, že mu zatím vůbec neprospělo v jeho letech. A samozřejmě se tam projevila hrubá nekázeň. Prostě není možné, aby se hráč na hřišti ventiloval takovým způsobem. Jednak tým poškodíte v samotném zápase a následky se pak táhnou několik dalších kol. Na podzim dával Jakub sedm gólů, z toho šest gólů vedlo přímo ke třem bodům. Takže s trochou nadsázky lze říct, že jeho branky nám zajistily osmnáct bodů. Bohužel na jaře se trefil jen jednou,“ upozorňuje Mařas na zrádnost nedisciplinovanosti.
Velké Hamry patří svým stářím do skupiny nejstarších týmů v České republice. Například fotbalová Sparta Praha byla založena jen o necelých dvacet let dříve v roce 1893. Trenér Mařas zavtipkoval a řekl, že začátky klubu opravdu nepamatuje. Na druhou stranu dodává, že Hamry byly vždycky v minulosti baštou fotbalu. „Vždycky se hrál fotbal na nějaké slušné úrovni, chodilo hodně diváků a tým měl dobré zázemí. To je věc, která se nesmí opomenout, byla to tradice. Vždycky, když se řeklo Velké Hamry, tak se jako první vybavil fotbal. Samozřejmě i další sporty, ale fotbal je nejrozšířenější po celém světě. Hamerský fotbal měl vždycky velkou tradici, vyprodukoval spoustu kvalitních a dobrých fotbalistů, v podstatě se dá říct, že i ligových fotbalistů. Sto let je něco nádherného a něco úžasného,“ míní trenér Mařas.
