Zápas s Teplicemi je po Liberci tradičně největším derby severu. Dokládá to i řada zajímavostí. Nejen, že za Teplice hrával současný jablonecký trenér Mirko Frťala, ale teplicko-jablonecké zkušenosti má celá řada hráčů v čele s Jirkou Tupcem nebo Jirkou Šidákem, ten dokonce do Teplic přestoupil hned dvakrát a patřili k nim ještě Mirek Jirousek či Honza Thorovský.

TRADICI NEPORUŠILI

Historie říká, že s Teplicemi to býval tradičně víc boj než fotbal a tato tradice porušena nebyla. Trenér Frťala je muž činu, co zápas, to jiná sestava. To je skutečná rarita. Však to vždycky půl zápasu trvá, než si hráči zvyknou, kdo hraje vedle nich.

Trenér určitě hledá, hledá, ale organizaci ofenzívy začínající uprostřed pole, bohužel, zatím nenašel. Postavit Trávníka či Mingazova, aby po boku Doležala bojovali s teplickými velikány v obraně, to bylo spíš přání, které bylo otcem myšlenky. Prostě automatismy chybí, mužstvo se hodně nadře. Dlouhé minuty nemohlo najít účinný recept na teplické těsné obsazování.

CHVÍLI TO ALE TRVALO

Hráči středu pole často hráli více dozadu a do stran než dopředu. Pospíšilovi podhrot určitě nesedí, ten má raději, když má prostor na svoje sólíčka zakončené šajtlí na spoluhráče. To mu však na tomto prostoru žádný tým nedovolí. Po dlouhé době se na beku objevil Matěj Hanousek a nebylo to špatné. Ono nebýt na hřišti mnoho týdnů a potom hup do sestavy, to taky není nic příjemného.

Pištu Mihálika trenér stáhl již ve 28. minutě. Tentokrát ho postavil k pravé lajně a tam Pišta prostě propadl. Jednak měl na sebe výborného Kroba a za druhé ne každý hráč zvládne výkon na postu, kam si trenér usmyslí ve svých kouzlech ho postavit.Přesto si domácí zvláště v první půli připravili několik dobrých situací. Pospíšil měl vyloženou, ale gólmana nepřehodil. Greguš pálil jako dlouho ne, ale nic se neujalo. Co je chvályhodné, že se Jablonečtí s plichtou nespokojili a v závěru zaslouženě rozhodli. Byl u toho Luděk Pernica. Nikoli hlavou na zadní tyči, kam rád zabíhá, ale nohou prudce přes celou bránu zakončil trmu vrmu před Grigarem.

KONEČNĚ TO KLAPLO

Paradoxem je, že více příležitostí měli domácí v první půli, žádnou neproměnili. Ve druhé to ale už klaplo. Teplice spoléhaly vpředu na Potočného, ten jednou pěkně vypálil a povedl se mu i trestňák, ale Vlastimil Hrubý byl u tyče včas. Vachoušek tentokrát tak vidět nebyl a kupodivu ani Ljevakovič nepředvedl roli nejtrestanějšího hráče v lize.

ZÁPAS PATŘIL DĚTEM

Pořadatelé zápasu věnovali fotbalové odpoledne dětem. Počasí přálo, fotbal taky vyšel, takže vydařená akce.

Členové dětského fanklubu FK Jablonec soutěžili o sadu podepsaných kartiček všech jabloneckých hráčů. S odchodem Filipa Nováka a příchodem Matěje Hybše ale nastala kuriózní situace. Místo kartiček Matěje Hybše nechali organizátoři soutěže vyrobit ještě Filipovy karty. Není sedmička jako sedmička. Když došlo k nápravě, tak se Matěj Hybš rozhodl, že karty výhercům předá osobně. Jednoho z nich tak překvapil na fotbalovém tréninku v Rádle a druhý soutěžící na fotbalistu čekal doma i s bratrem, který je také fanouškem týmu Jablonce.

FANOUŠCI ZASE PŘIJDOU

Až budou domácí hrát atraktivnější fotbal a ustálí důvěryhodnost svých výkonů, potom by ta jablonecká Střelnice mohla zažít konečně lepší návštěvy. Ale to bude, po té jablonecké fotbalové uspávance posledních dob, asi ještě chvíli běh na delší trať.

Přitom o atraktivitu závěru ligy jablonečtí fandové mít nouzi nebudou. Teď ještě, aby někoho nenapadla taková bláznovina, jako Spartu a v posledním utkání s tonoucí Příbramí nepostavil Frťala juniorku a dorostence, když za pár dnů čeká na jeho hochy finále MOL Cupu.

TEĎ PROTI KOPICOVI

A to už je tedy hodně důležitý zápas. V letošní sezoně pro Jablonec a jeho mužstvo určitě nejdůležitější.

Ale předtím, v příštím kole, budou hrát Jablonečtí ve Štruncových sadech s mistrovskou Plzní, v jejichž řadách hrají ještě nedávno jablonečtí borci Kopic, Vaněk a Kovařík. Zápas to bude určitě zajímavý. A jestli bude i tentokrát penalta?