Jaroslav Hrabák

V Jablonci vládlo v týdnu hodně nervozity. Evropa už byla jistá, ale atraktivní třetí místo, podpořené mnohamilionovou injekcí, to už byla motivace! Byla to pohádka s milionovým koncem.

Čekal jsem v ochozech více diváků, vždyť ve hře byl největší úspěch jabloneckého fotbalu všech dob. A on přišel!  Uhrát na jaře, které je na počet utkání oproti podzimu o předehrávané kolo „skromnější“, 35 bodů, pánové, je nutné smeknout. Trenér Rada dal týmu herní tvář, snad mi jednou prozradí, co udělal třeba s Tomášem Hübschmanem či Martinem Doležalem, ale i dalšími hráči, kteří pod jeho taktovkou odehráli skvělá představení. Tým hrál dobře vzadu, uprostřed i vpředu, ale na produktivitě se musí zapracovat. Těch neproměněných šancí bylo prostě hodně, ale cenné je, že si tolik těch šancí tým dokázal vypracovat. Proti Slovácku sehrál výbornou partii pravý bek Tomáš Holeš, podle mě nejlepší hráč na hřišti. Dva góly zorganizoval, další šance připravil. Musím ocenit kapitána Tomáše Hübschmana, byl blízko svému druhému ligovému gólu, když mu parádně míč „nalil“ Holeš.

Odměna je sladká,  náročný trenér, který hráče o své filosofii umí přesvědčit, je přímo poklad. Poklad podepřený sedmdesáti milony, které  z Evropy přitečou do Jablonce! Však už trenérská legenda Tomáš Pospíchal měl takovou filosofii, že hráči musí 28 dní trenéra nenávidět a dva dny velebit. Ty dva dny jsou, když berou zálohu a dobírku …. 

loučení s Jabloncem
Je mi líto té party, která tady je, říká před odchodem Luděk Pernica

Euforie je oprávněná, je hezké si to užít, bylo fajn, jak se spoluhráči a diváci loučili se svojí oporou Luďkem Pernicou. Pánové, kdy naposledy hráč, který z Jablonce odchází, si vysloužil takovou děkovačku? Jak do kamer řekl klubový majitel, je z úspěchu šťastný „právě v této době“, dodal výmluvně. Jak ho znám, teď už má plnou hlavu Evropy. Vzpomínky na Kodaň či duely s Ajaxem jsou ve vzpomínkách jako neuvěřitelné zážitky. Uvidíme, jaký bude los a jaké soupeře na Střelnici přivane. Fandové jsou zvědaví, koho „Míra“ do Jablonce zláká, ale kádr musí nahradit hlavně Luďka Pernicu a musí být na obě soutěže početnější. O některé jablonecké hráče je obrovský zájem, ale byla by škoda tento skvělý tým před Evropou oslabovat. Ti kluci si tu vybojovali renomé, někteří jako Masopust či Doležal, se stali v Jablonci otci.

Jablonecký fotbal potřeboval takový úspěch jako sůl a tu finanční injekci dvojnásob. Dnes asi málokdo dokáže zhodnotit, co Radovci vůbec dokázali. Jedno z nejmenších ligových měst teď bude konfrontovat svoje kvality s Evropou. Bude v televizi po celé Evropě, Jablonec se opět, díky fotbalu, stane výkladní skříní.

Bravo pánové, klobouček a přání, ať ta fotbalová pohádka, kdy jsem se po  mnoha jarních zápasech musel štípnout a říkat si: „Spím či bdím, je to sen?“  má co nejdelší „evropské“, ale i ligové pokračování. Ano, je to sen. Naplněný sen. Tak teď se hoši snažte ten sen co nejdéle snít!

Jablonec jde do Evropy
Není to moje výhra, ale všech, kteří tady pracují