Jak to s vámi vypadá na sobotní zápas? Budete připravený nastoupit?
Teď v sobotu určitě ne. Mám natržené tříslo a to je ošemetné zranění.

V loňské sezoně vám domácí zápas se Spartou také utekl. Co jste měl tenkrát zraněného?
To bylo den před zápasem na tréninku. To jsem měl zase zraněný břišní úpon a byl jsem ze hry asi čtrnáct dní.

Takže dá se říct, že je to takový „sparťanský syndrom“?
No, spíš to je náhoda, že to zrovna vyšlo takhle. Zranění bohužel ke sportu patří.

Do brány se tak postaví Roman Valeš. Myslíte, že tenhle těžký zápas zvládne?
Já si myslím, že to zvládne. Je to kluk, který umí chytat. Ukázal to i na Slovácku. Myslím si, že je i psychicky v pohodě, takže by to zvládnout měl.

Bude ale čelit Pekhartovi, zatím nejlepšímu ligovému střelci. Čím by mohl Pekhart Valeše překvapit?
Tomáš má teď fazónu, dává góly. Takže prakticky z každé šance nebo pozice může dát gól, takže člověk si ho musí hodně hlídat. Ale to není jen Tomáš, to je i Kweuke a celá záložní řada. Tam může dát gól více hráčů. Ale dvojice útočníků je nebezpečná.

Proti sobě nastoupí David Lafata s Tomášem Pekhartem, dva ze tří nejlepších střelců ligy. Kdo bude podle vás v zápase úspěšnější?
Tak já bych si přál, aby dal Lafi třeba tři góly a Tomáš třeba jeden, ať to skončí 3:1. Ať lidé také vidí nějaké góly. Samozřejmě jako Jablonečák to přeju Lafimu, aby dal góly a vyhráli jsme my. A aby pak získal korunu pro krále střelců.

Mluvil jste o lidech, ať také vidí nějaké góly, jakou byste rád viděl na stadionu návštěvu? Poslední domácí zápas přilákal téměř pět tisíc lidí.
Tak na Spartu by mohla být větší návštěva než na nějaký jiný ligový zápas. Ale lidi si tady zatím cestu za fotbalem moc nenašli, když jsme hráli loni o titul, tak taky nebyly zázračné návštěvy.