Do Chance arény přijel trenér Uličný se svým Brnem oslavit svůj 400. zápas v roli trenéra. Komňackého tým po budějovickém trapasu měl co napravovat, a tak jediné co zabránilo aby fotbal byl skutečným svátkem, byl jeho termín. Stes nestes, ale kdo v říjnu do Jablonce nařídí termín na nedělní večer, ten nemá všech pět pohromadě. Zkrátka, heslo vše pro diváka tak opět dostalo na frak. I když domácí nahlásili návštěvu lehce přes dva tisíce diváků, potom ta pravá fyzická skutečnost na Střelnici byla tak poloviční a nejsilnější zastoupení mezi diváky měli tentokrát ti, kteří se lépe cítí ve vipce než na tribuně, bohužel. Tak málo lidí na Střelnici v historii ještě nebylo. Ale ti co přišli si alespoň parádně zafandili. Trenér Komňacký vrátil do obrany Zábojníka, nechal od začátku hrát mladého Valentu a do útoku postavil k Lafatovi i druhého forwarda Heska.
Místo fotbalu gladiátorské hry
Nadějný úvod zhasl zhruba po deseti minutách, kdy fotbal pomalu ale jistě přešel v gladiátorské hry. Rukopis českých trenérů jedoucích na hřiště soupeře je jasný: nenechat domácí hrát, ale pak je nutné si položit otázku, zda tito trenéři vědí, že se fotbal hraje pro lidi, kteří také chtějí něco vidět. Brnu se ta destrukce ve zbytku půle docela dařila a domácí s tím pochopitelně měli velké problémy.
Zlomem byl pohotový gól
Zápas zachránil pohotový Valentův gól po přihrávce Žofčáka. Brno už s Heinzem muselo otevřít hru a rázem se začalo hrát nahoru dolů a divák v ochozech se probudil, protože na hřišti viděl konečně fotbal. Třešničkou na dortu byla rozhodující trefa Tomáše Michálka, jehož volej už nešlo umístit lépe a pokud pamětníci vzpomínají na gól, který svého času vstřelil z trestňáku na Střelnici nezapomenutelný Tadeáš Kraus do sítě béčka Dukly Praha, tak tento se mu rozhodně vyrovnal. Kvůli takovým momentům se chodí na fotbal!
Proč se hraje venku jinak než doma
Docela nechápu, proč se v Česku nedá hrát stejně doma i venku. To “doma” totiž to doufám patří do historie kapříků, kdy sudí hosty moc k ničemu nepustil, kdy se Spartou se prohrávalo 0:2 už v Průhonicích a na Žižkově vládla věhlasná žižkovská pentle. Ty doby jsou snad už pryč, sudí jsou určitě v drtivé většině případů vedeni snahou pískat rovinu. Tak proč bednit? Za fotbal jsou totiž odpovědni oba soupeři, domácí i hosté, a pokud jeden nechce hrát fotbal, ten druhý to nenapraví. Vysvětlí toto někdo českým trenérům?
Rehabilitace béčka na hřišti v Náchodě
Rehabilitovalo se i jablonecké béčko vítězstvím na hřišti posledního Náchoda. Byl to boj o černého Petra. Jablonec skvěle podržel gólman Zich, a pak se prosadili Bosňané – Haurdič i Mešanovič a další bojovník o ligový dres Fujerik. Kvalitně debutoval jejich krajan na stoperu Papaz. Že by tedy konečně obrat a nebo jenom záchvěv podobný tomu na hřišti béčka Liberce?
Autor Jaroslav Hrabák