Přezdívku Vlaštovka získal Ladislav Pleštil zřejmě od Rudly Svobody, ale málokdo z fotbalové rodiny kolem jablonecké Střelnice mu neřekl jinak než právě Vlaštovka.
Dlouholetý elitní řidič někdejšího ČSAD fotbalisty vozil často. Škodovky z liazácké továrny občas vynechaly a tak událostí roku 1963 bylo, když Láďa vezl Čulíkův tým na mistrák do Chomutova a v Praze mu jeho autobus „klekl“…
Šlo o body a on věděl, že na Florenci čeká na pravidelný spoj jiný jablonecký autobus, a tak si ho prostě „vypůjčil“ a pokračoval do Chomutova.
Jeho překvapený kolega Zeman, když autobus nenašel, tak ho hledal po celé Praze a dokonce i v oddělení „Ztrát a nálezů“ jak trefně referovala tehdejší Večerní Praha!
Samozřejmě dostal vynadáno, a tak není divu, že muže za volantem, který si umí poradit v každé situaci, rádi přivítali v Tělovýchovné jednotě LIAZ Jablonec, kam v roce 1966 nastoupil.
Milionář na ujeté kilometry s jabloneckými sportovci prokřižoval celou Evropu, těch fotbalových radostí i strastí s hráči prožil tisíce a zvláště zájezdy do Itálie byly něčím, na co určitě účastníci nikdy nezapomenou.
Tehdy ještě nebyla „kolečka“, a tak zatímco všichni spali nebo hráli karty, tak Láďa za volantem udělal Řím na jeden zátah! Svoje milované fotbalisty dovezl všude a včas a hlavně bezpečně. O tom, jak dokázal zkrotit mnohdy rozverné busy se vyprávěly legendy.
Prostě Láďa třeba použil do motoru hřebík a ono to jelo dál! Byl určitě nejvěhlasnější šoférskou legendou, za volantem prakticky k neutahání.
Nezapomenu na jeden tuzemský mistrák, když jel LIAZ do Prahy na béčko Sparty. Láďa Novák nechal u Čtyř kamenů zastavit a Láďa Pleštil mi říká: „pojď, budou probírat taktiku, alespoň uslyšíš co mají hrát a pak uvidíš, že jsi asi na jiným fotbale …
Jen si pamatuji, že osobku na tehdy rekonvalescenta Maška svěřil trenér Novák překvapivě Frantovi Jelínkovi, který ji nikdy předtím nehrál, béčko Sparty nám dalo trojku a všechny góly vstřelil právě Mašek.
„Vidíš, co jsem ti říkal,“ se svým kouzelným úsměvem bylo to první, co mi Láďa Pleštil u autobusu řekl …
No a když pak kámen rozbil přední sklo a Rudla Svoboda ověnčil Láďu velkou šálou se slovy, že vypadá, jako když Čkalov letěl přes pól. Tak i z obyčejného mistráku druhé ligy se stal zážitek, na který nelze zapomenout, stejně jako na tu čerstvou „trojku“.
Když Láďa volant odložil, strávil další léta na Střelnici a věnoval se údržbě travnaté plochy. Se stejným zápalem, se stejnou zodpovědností, se stejnými průpovídkami.
Láďa Pleštil zanechal v jabloneckém sportu výraznou stopu, stopu provázenou kvalitní prací, ale i osobitým humorem a optimismem.
Jak jinak se tedy s Láďou rozloučit, než právě poděkováním za parádní výkony za volantem, za radost, klid a pohodu, kterou kolem sebe šířil, za neopakovatelnou atmosféru, kterou vždycky dokázal kolem sebe vytvořit.
Odešel báječný chlap. Jak víc tuto vzpomínku na Láďu Pleštila zakončit. Odešel ve věku nedožitých 78 let a naposledy se s ním rozloučíme zítra v pátek v 10 hodin v obřadní síni jabloneckého hřbitova. Láďo díky a čest Tvojí památce !
Za celý ten houf přátel z jabloneckého sportovního světa Jarda Hrabák