Jablonečtí hráči ji však zastavili, když dokázali zvítězit 2:1 a pokračují dál v bitvě o kýžený titul. Po utkání jsme vyzpovídali střelce druhého gólu Jana Kovaříka.

Honzo, přivézt tři body z hřiště Boleslavi, která v posledních třech utkáních vyhrála, je hodně cenné. Souhlasíte?
Určitě. My jsme věděli, že Boleslav má v poslední době dobrou formu a myslím si, že jsme se na ni připravili velmi dobře. Domů vezeme vítězství 2:1, což je super.

Na co vás trenér nejvíc upozorňoval?
Věděli jsme, že oni mají na hrotu dva malé, ale nesmírně rychlé hráče, a na to jsme si měli dát pozor. A dále jsme nechtěli dostat první gól, což se podařilo. Dobré bylo i to, že jsme zahustili střed hřiště a všichni jsme stíhali jak bránit, tak i útočit. Na druhé straně jsme věděli, že jejich obrana není příliš pevná a toho jsme chtěli využít.

To všechno se podařilo a navíc jste dali dva góly.
Jo, všechno vyšlo parádně. Ve druhé půli, kdy jsme již vedli dva nula, jsme se snažili jim nenechat prostor a okamžitě je napadat a vypichovat míče, což se nám dařilo. Škoda jen toho gólu v závěru. Byl zbytečný.

Vraťme se ještě k prvnímu poločasu. Ten jste zvládli výtečně.
Máte pravdu, první poločas byl z naší strany asi ze všech zápasů na jaře nejlepší a myslím, že se na to dalo koukat. Snažili jsme se dobře kombinovat a hodně jsme hráli po stranách, což bylo důležité.

Váš gól byl výstavní. Myslíte si, že se stane gólem týdne?
To nevím, ale sedlo mi to. Ale aspoň jeden už měl přijít dřív, protože jsem tam měl ještě dvě šance, které jsem trestuhodně zahodil a byl jsem z toho trošku nesvůj. A ten gól? Prostě jsem zavřel oči a prásknul to tam.

Popisujete to tak, jako by střílet góly nic nebylo.
No tak to trošku poopravím. Dostal jsem za vápnem míč, uvolnil jsem se a myslím, že to byla pěkná rána a gólman neměl šanci.

V souvislosti s vaším gólem jste se zmínil o vašich dvou šancích, které gólu předcházely a zvláště ta první byla obrovská.
To je pravda. Záboj (Petr Zábojník – pozn. redakce) mi to parádně předložil z pravé strany, já jsem šel do skluzu a řeknu vám, že si ani teď nedokážu představit, jak jsem to mohl nedat. Přestřelit branku z malého vápna se tak často nevidí! Pak ještě přišla druhá šance, a jak už jsem řekl, dobrých deset minut jsem se z toho vzpamatovával.

Teď už víte, proč jste to zahodil?
Teď už jo. Směr to mělo dobrý, ale výšku špatnou. Prostě jsem to špatně trefil.

Zdálo se, jakoby domácí z vás měli hlavně v první půli respekt.
A jsem rád, že asi právem.

Co jste si řekli o poločase v kabině?
Že nesmíme přestat v koncentrovaném výkonu a musíme domácí hráče neustále napadat. Věděli jsme, že vrhnou všechny síly dopředu a trochu nás přehrávali, ale myslím si, že kromě gólu v závěru utkání si žádnou šanci nevytvořili.

Možná to chtělo hru ve středu hřiště trochu zklidnit.
Je pravda, že jsme se někdy místo kombinace snažili nakopávat balony na Lafiho (David Lafata – pozn. redakce), ale my krajní jsme se zaměřovali spíš na bránění a moc ho nepodporovali. Lafi to měl sám proti třem obráncům hrozně těžké.

Souhlasíte s tím, že si domů vezete hodně cenné tři body?
Naprosto. Boleslav nás neporazila už tři roky a jsem rád, že vítězná série pokračuje.

Vlastimil Cakl