A jeden z jeho kolegů, kamarád od malička dostal tohle břímě plnými hrstmi.

Do životního osudu Radka Hujera ale citelně zásahla vážná nemoc manželky. Před třemi přestala chodit. „Převzal starost úplně o všechno, pečoval o ležící ženu, o dceru, o domácnost, chodil do zaměstnání. Nikdy se na to nevymluvil, když byla potřeba práce pro hasiče. Nikdy neřekl, že nemá čas, což by každý pochopil,“ vypráví velitel.

Nikdy si nepostěžoval. Je na něj spolehnutí v každém okamžiku, v jednotce funguje jako strojník. „Pan strojník a uznávají jej i profesionální hasiči,“ dodává Kundera.

Velitel z Huti nezná člověka, který se vypořádal s životním osudem, který mu byl připraven, tak jako on: „Nesmírně si ho vážím, já bych to nedokázal.“