Písně, které se zpívají už stovky let. Nejslavnějšími hity jsou vánoční koledy

Zpravidla se uvádí, že první koledy složil už František z Assisi ve 13. století, když chtěl písněmi oslavovat narození Krista. Britská BBC však uvádí, že podle historiků pochází první vánoční píseň už z roku 129 našeho letopočtu, kdy jeden z římských biskupů složil koledu s názvem Hymna andělů.       

Samotné koledování je ovšem záležitost daleko starší a sahá až do pohanských oslav zimního slunovratu. Raná křesťanská církev s tím samozřejmě měla problém a podobné kratochvíle pod trestem zakazovala. Postupem času tak koledníci přestali oslavovat slunovrat a začali písněmi oslavovat velké křesťanské svátky. Obcházeli domy a dostávali výslužku, tedy koledu, což bylo hlavně jídlo, pití nebo i drobné peníze.

Vánoce patří k nejstarším svátkům. Dodnes se v nich ozývá i pohanství

Po koledě chodili potulní žáci a studenti, kněží, kostelníci, ale také příslušníci nejrůznějších řemesel a profesí, kteří si tak přilepšovali své živobytí. Koledování se však občas zvrtlo v kratochvíle na hranici slušnosti, což prelátům velkou radost nedělalo.

Magická moc vánočních přání 

Na koledu se chodilo na Štědrý den, na svátek svatého Štěpána, na Nový rok a na Tři krále. Koledníci s jesličkami chodili dům od domu, od vesnice k vesnici. V každém domě zazpívali, zavinšovali hospodářům zdraví, štěstí i dobrou úrodu, a za to dostali odměnu, tedy koledu.

„Lidé totiž tenkrát věřili, že slova a přání vyřčená na rozhraní starého a nového roku mají magickou moc, a proto se splní. A tak za naději rádi dávali ‚koledu‘: o Vánocích hlavně potraviny, při novoročních přáních spíše několik grejcarů a uzené maso,“ píše Ludmila Ladýřová v knize České Vánoce. Od Martina do Tří králů.

Chaos, stres a shon? Dříve lidé více vnímali magii Vánoc, říká folklorista

Zatímco na Štědrý den se při koledování zpívaly písně nábožné a plné úcty a nábožné radosti z narození spasitele, na Štěpána a později na Tři krále se nálada výrazně rozvolnila a koledy byly veselé až rozpustilé. Zvyk koledovat se časem tak rozšířil, že koledníci začali obcházeli domy už na začátku prosince a končili na Tři krále. Jenže jak známo, všeho moc škodí, a tak jim hospodáři přestali otvírat dveře. Postupem času dospělí chodili na obchůzky méně a méně a koledování na Štěpána a Tři krále zůstalo hlavně na malých kolednících.

Koledy, které se zpívají i v cizině

Proč jsou koledy tak oblíbené a předávají se z generace na generaci? Vyprávějí o štěstí a radosti z narození spasitele, o vděčnosti i o životě obyčejných lidí, kteří vítají Krista a touží ho obdarovat, ačkoli toho sami moc nemají. Ale také o strastech koledníků i nepříjemnostech, které je při oslavách Vánoc potkávají.

Za první historicky doloženou českou vánoční píseň – koledu je pokládána píseň Narodil se Kristus Pán. Její nejstarší notové zápisy v Čechách pocházejí z přelomu 15. a 16. století. Začátek skladby je dohledatelný ve Franusově kancionálu z roku 1505, celý notový zápis v Graduálu Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. Podle odborníků však lze její původ vystopovat už v latinských hymnech ze 13. století.

Další krásná koleda, která svůj půvab neztratila ani po mnoha staletích, je Chtíc, aby spal, kterou složil a v roce 1647 vydal Adam Michna z Otradovic. Píseň se stala natolik populární, že zlidověla. Jako jedna z mála českých barokních písní byla přeložena do němčiny a vyšla roku 1701 v kancionále Hymnodia catholica. Ze 17. století pochází také oblíbená píseň Půjdem spolu do Betléma.

KVÍZ: Vyznáte se v cukroví? Zkuste si test, jak dobře znáte chuť Vánoc

Populární je rovněž koleda Nesem vám noviny. Lidé se domnívají, že je to píseň lidová, ale ve skutečnosti je jejím autorem kněz a skladatel náboženských písní Tomáš Bečák, který ji napsal v roce 1847. Také tato koleda byla přeložena do němčiny a v Německu a Rakousku patří k oblíbeným.

Z českých vánočních skladeb je ve světě asi nejznámější Česká mše vánoční, kterou v roce 1796 napsal učitel Jakub Jan Ryba v Rožmitálu pod Třemšínem. V té době Rakousko válčilo s Francií, lidem se dařilo špatně a sám Ryba prožíval těžké životní období. Přesto vytvořil dílo, které se stalo symbolem českých Vánoc a dobře mu rozumějí i lidé v zahraničí.

„Příznačnými jsou pro celou skladbu pestrý rytmus a krátké, dobře zapamatovatelné motivy vyvěrající z lidové melodiky. Nejedná se ani tak o mši v pravém slova smyslu, jako spíše o vánoční kantátu založenou na motivech pastorálních,“ píše o díle, dnes známém i jako „Rybovka“, na svých stránkách Společnost Jakuba Jana Ryby v Rožmitále pod Třemšínem.

Tichá noc spojila svět

V českých zemích už před dlouhou dobou zdomácněla Tichá noc, která vznikla před více než 200 lety v oberndorfském kostelíku svatého Mikuláše nedaleko rakouského Salcburku. Na Vánoce se jim tam porouchaly varhany, a nová píseň, kterou složili zdejší kněz Joseph Mohr a učitel Franz Xaver Gruber, zazněla jen s doprovodem kytary. V následujících letech se rychle šířila po Rakousku, a pak pronikla do celého světa.

O Vánocích roku 1914 zněla „Tichá noc, svatá noc“ i ze zákopů I. světové války a přinesla vojákům kratinký vánoční mír. Dnes zní o svátcích na všech světadílech a představuje poselství plné naděje. Stala se světovou písní míru a v roce 2011 se dokonce dostala na seznam kulturního dědictví UNESCO. 

Také u nás dnes patří mezi nejoblíbenější koledy a jen málokdo si při zpěvu vzpomene, že původní text byl v němčině.

Good King Wenceslas

Jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších anglických koled kupodivu pojednává o českém světci Václavovi. Píseň s názvem Dobrý král Václav, tedy Good King Wenceslas, se zpívá 26. prosince na svátek svatého Štěpána. Vypráví o dobrém panovníku Václavovi, který o Vánocích pomáhá se svým pážetem chudému poddanému, a když zima a tma jeho pomoc ztěžují, vypomůže si zázraky.

Koleda na hudbu jarní písně ze 13. století byla poprvé vydána roku 1853 s textem Johna Masona Neala, který vycházel z básně Václava Aloise Svobody. Báseň je z roku 1847 a vyšla česky, latinsky a německy.

Koleda byla sice v době svého vzniku vystavena velké kritice z řad odborníků, ale jak vidno, nijak jí to neublížilo. Těší se velké oblibě, je známá po celém světě a často zní v britských i amerických vánočních filmech, mimo jiné ve snímku Láska nebeská. Nahráli ji Bing Crosby, Beatles i Blackmore's Night. V Čechách se moc neujala, ale můžeme ji zde slyšet v pohádce Dvanáct měsíčků, kde ji hned na začátku zpívají malí koledníci.

Purpura a Půlnoční

Vánoce jsou i dnes časem, který hudebníky přímo vybízí k tvorbě. Pobídkou není jen duch oblíbených svátků, ale i fakt, že vánoční alba vždycky budila pozornost. Většina novodobých vánočních songů nestojí za zmínku, ale přece jen je tu pár písní, které se líbí, lidé se k nim vracejí a do svého programu je zařazují pěvecké sbory i sóloví zpěváci. Mezi vánoční klasiku určitě patří Purpura dvojice Suchý – Šlitr, Sliby se maj plnit o Vánocích z dílny Janka Ledeckého, nebo píseň Půlnoční, kterou nazpíval Václav Neckář.