Rodák z Nitry, který se ale brzy přestěhoval do Čech, si hokej brzy zamiloval. „Táta na něj koukal v telce, já pak začal chodit v Nymburce do přípravky. To mi bylo tak sedm. Pak jsme se ale s mamkou přestěhovali do Ústí nad Labem.”
Marek hokej hrát přestal, ale v srdci mu zůstal. Ještě víc ho v něm ukotvil zážitek, který mu připravila zlatá Vídeň 1996. „Měl jsem z toho mistrovství světa kazetu, pořád jsem na ni koukal. Nagano bylo pro mě také něco výjimečného, ale Vídeň je Vídeň,” vzpomíná milovník punkové hudby a čistého moře.
Tou dobou už věděl, že existují hokejové kartičky. Když byl totiž malý, tahal je s sebou do školky a do školy. Tehdy totiž šlo balík karet s Haškem, Gretzkym, Lemiuxem a dalšími hvězdami koupit doslova na každém rohu, sběratelství bylo sice v plenkách, ale bleskově se stalo fenoménem. „Nesnášel jsem, když mi někdo kartičky znehodnotil žmouláním, když pak měly ohnuté růžky. Pořád jsem přemlouval rodiče, ať mi kupují další a další balíčky. Dodnes miluji ten pocit, když zašustí obal, když se balíček otvírá… To napětí, kteří hráči v něm asi budou…”
Sběratelská vášeň sice v pubertě Kašpara na čas pustila, své poklady ale z ruky nedal; byly uložené doma na čestném místě. „Zase přišla doba, kdy mě to chytlo. Už jsem vydělával, měl jsem peníze, ale pro změnu nebylo kde nakupovat. A je s tím problém dodnes, trafiky už skoro nejsou a v obchoďácích je spíš výjimkou, když na kartičky narazíte. Skvělý kamenný obchod je v Litvínově, ale já si oblíbil nakupovat přes internet na specializovaných serverech, zkrátka z pohodlí domova. Takže ten litvínovský obchod, kde je dobrý poměr výkon a cena, ano, ale jen přes internet. Pak třeba nhlkarty.com, i když je tam draho, nebo besthc.cz. Nejlevněji je naopak na hokejovekarty09.cz. A samozřejmě brousím i na americké weby.”
Marek Kašpar už ale nenakupuje balíčky, jde na jistotu. Začal se totiž specializovat na jednotlivé hráče, dává přednost těm, které ještě nemá ve své sbírce. „Dal jsem si za cíl mít každého hráče NHL, zatím jich mám skoro pět tisíc z více než sedmi a půl tisíc. Líbí se mi jednoduché karty, kde na lícní straně není žádná šílenost. A vzadu by měly být údaje o hráči, nějaké povídání o něm, to si se svou dobrou angličtinou rád přečtu. Nejhezčí karty podle mě byly v devadesátých letech.”
Zásadou krupského sběratele je nekupovat drahé karty. „Teď dám maximálně 80 korun za jednu kartičku. Nepotrpím si na nějaké cenné karty, nikdy jsem si nekoupil kartičku, která by stále přes stovku. Nejčastěji mám Jágra, asi na sedmdesáti kartách, Haška na čtyřiceti. Ale nijak neprahnu po tom, abych měl od jednoho hráče víc karet. U Jágra a Haška je to výjimka, mám je rád, jsou to české legendy.”
Nejoblíbenějším týmem Marka Kašpara je Calgary Flames, z tuzemských celků má nejblíže k Pardubicím, kde v dětství strávil některé víkendy u prarodičů. Nejvíc v srdci ale má klub, kterému zatím u žádného výrobce nevyšla oficiální kartička - teplické Huskies. „Můj devítiletý syn Matěj za ně hraje. Chodím na každý trénink, zápas, hodně to prožívám. Koupil jsem mu dres Calgary, na zádech má Backlunda, jedenáctku, to je naše oblíbené číslo. Tak má Flames také v lásce. Ale zatím sbírá jen kartičky Pokemónů. Mám i dceru Terezu, té je jedenáct, hraje fotbal za Krupku. Také ji moc fandím, chodím se na ni dívat. A Máťa začal i s fotbalem, tak jsem pyšný na oba.”
Takhle dává góly na hokeji syn Marka Kašpara Matěj:
Libůstkou urostlého sympaťáka je sledování hokejových přenosů v televizi. Nenechá si ujít žádný extraligový zápas, utéct mu nesmí ani jedno utkání na vrcholných akcích dospělých i juniorů. Kvůli televizním přenosům je dokonce schopný si vzít dovolenou nebo vstát v noci. „Jsem fanatik, dívám se na duely klidně i ze záznamu. Ale nesmím dopředu vědět výsledek! Jakmile mi ho někdo prozradí, tak mám zkažený den,” neskrývá. „Nejlepší jsou živé přenosy, to bez diskuze.”
V minulosti pracoval pro známého televizního komentátora Roberta Zárubu, pomáhal mu se zpracováním statistik. „Tenkrát jsem se chtěl realizovat, tak jsem mu napsal. Sešli jsme se, začal jsem mu dělat statistiky do pořadu Buly. Moc mě to bavilo, nakonec jsem ale začal pracovat v obchodním sektoru. Teď se ale k novinařině vracím, i když moje zaměření nebude primárně na sport. Třeba časem. A třeba také někdy napíšu o sběrateli hokejových karet, jako jsem já. Zajímalo by mě, jaké sbírky mají jiní sběratelé. Bylo by zajímavé sestavit žebříček podle počtu karet, které jednotliví sběratelé vlastní.”
Naprostou pohromou by pro Kašpara bylo, kdyby mu nějaká žena jeho sbírku vyhodila. „To bych ji neměl pár dní rád, byl by to pro mě konec světa,” rozesměje se na celé kolo. „Vždyť já si ty kartičky beru i do postele, prohlížím si je, čtu si o každém hráči zajímavosti. Kdybych měl hodnotu celé sbírky vyčíslit, tak to nedokážu. Jde hlavně o srdcovou záležitost. Rozhodně bych ji neprodal. Ani za nic!”
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
