V létě jste nastoupil do funkce hlavního trenéra HC Vlci, jak vám to změnilo život, kde jste pracoval před nástupem do této funkce?
Předtím jsem působil u mládežnických kategorií jako trenér dovedností obránců. Hlavně jsem ale pracoval v hokejovém centru Jakuba Čutty v Liberci. Dále jsem trénoval u Luďka Bukače ml. v jeho hokejové škole. Byla to naprosto ideální kombinace a dohromady to pro mne bylo skvělou trenérskou školou. U Kuby jsem se naučil, jak pilovat správnou techniku provedení, u pana Bukače jsem zase pochopil, jak je to s herním myšlením a rozvojem hráče po hokejově-inteligenční stránce, jaký vliv má na hráče prostředí, ve kterém se pohybuje a jak toto prostředí optimálně nastavit.

Co máte jako šéftrenér všechno na starost?
Starám se o mládež primárně po sportovní stránce, ale s ostatními lidmi z vedení řešíme prakticky všechny věci týkající se chodu klubu.

Jak vypadá váš pracovní den nebo týden?
Jeden den mám vyčleněný na školu, jelikož také studuji Fakultu informačních technologií na ČVUT, zbytek týdne jsem celý den na zimáku. Během týdne trénujeme s dětmi brzy ráno před školou od 6 hodin, kdy mají dobrovolné dovednostní tréninky. Poté pracujeme během dopoledne na projektech rozvoje klubu a řešíme administrativní záležitosti. Zhruba od 15 hodin začíná šňůra tréninků mládeže. Na některých sleduji hráče a trenéry při jejich práci a koriguji je. Pak přijdou tréninky mých kategorií, které vedu. To vše končí kolem 21 hodiny. Všechna utkání hrajeme o víkendu, snažíme se hrát co nejvyšší počet zápasů tak, aby děti získaly co nejvíce herní praxe.

Neláká vás návrat na led jako hráče než jako trenéra?
Neustále. Vidím chlapce, jak se hokejem baví a při zápase bych nejraději na led také vlítnul.

Třináctý ročník Zimní Bedřichovské pětihodinovky.
FOTO: Jizerky zaplavily stovky sportovců. Bedřichovská pětihodinovka se vydařila

Jaká musí být k funkci šéftrenéra kvalifikace?
Umět pracovat s lidmi. Práce v našem klubu není o ničem jiném, než o spolupráci a dobrém výkonu týmu lid , kteří jsou do chodu klubu zainteresovaní. Myslím si, že člověk také musí mít v hlavě srovnané priority, co a v jakém věku je pro mladé hráče důležité. Máme jasně nastavenou koncepci, kterou jsme vytvořili, ve zkratce PRJH, tedy program rozvoje jabloneckého hokeje. Děláme věci plánovaně s výhledem do budoucnosti. Je třeba umět utvořit prostředí, které hráče posouvá ve všech směrech a nejvíce v tom osobnostním a charakterovém. Moje IT zdatnost mi také v lecčem pomáhá. Vytváříme si vlastní informační systémy pro analýzu hráčů, chod organizace.

Musíte absolvovat také nějaké „hokejové a trenérské“ studium?
Ano, musel jsem absolvovat trenérskou školu University Karlovy, Fakulty tělesné výchovy a sportu, licence B. Rád bych co nejdříve navázal studiem „áčkové“ licence.

Jak hodnotíte dosavadní výkony týmu mužů?
Začátek sezony byl hodně těžký pro nás všechny, jelikož se rozbíhal nový systém fungování klubu. A to se projevilo i v A-týmu. Od několika hráčů se čekalo, že v týmu převezmou určitou roli, ale nestalo se tak. Chyběl hlavně leadr, ten, který zvládne na ledě rozhodovat a v šatně utvořit partu. Vše se naprosto změnilo příchodem Tomáše Plíhala. Ten je taková osobnost, která dokáže, jako jednotlivec, převrátit celý mančaft. Hru áčka jsem si poslední tři zápasy velmi užíval a myslím si, že kluci také. Kombinační svižná hra, reklama na hokej.

Druhý den Night Light maratonu sněžilo.
Sníh lákal. Na start Night Light maratonu se postavily desítky nových účastníků

Máte dostatek trenérů?
Trenérů není nikdy dost, ale snažíme se náš tým nyní doplnit v co nejvyšší kvalitě. Před měsícem se k nám připojil Vítězslav Jankových, který by měl vést juniorku. Tu bychom rádi pro příští rok postavili. Další trenéry intenzivně hledáme. Všechny kategorie máme ale pokryté. Snažíme se, aby na každém tréninku bylo na ledě minimálně 4-5 trenérů/asistentů. Proto zapojujeme i hráče z A-týmu a starší chlapce z dorostu.

Zbývá Vám ještě nějaký volný čas pro sebe? Pokud ano, jak ho využijete?
Skoro ne. Práce a škola pohltí většinu času. Já to ale beru jako volný čas, jelikož mne obě věci naplňují a neskutečně baví. Není to pro mne práce, ale zábava. Pokud se někdy naskytne příležitost, rád si zahraju tenis, nebo se jdu pobavit s kamarády.

Zahrajete si někdy hokej?
Vzhledem k extrémní pracovní vytíženosti skoro ne. Občas mi to ale nedá, jak mne ruce svrbí.

Máte v klubu nějaký výrazný talent, který by to mohl dotáhnout hodně daleko?
Takové hráče tu máme. Záleží ale pouze na nich, na přístupu, motivaci, touze a vytrvalosti se zlepšovat. A podmínky, jak se zdá, mají mládežnické týmy TJ HC Vlci, opravdu kvalitní. Program jim nabízíme výborný. V žácích mohu říct, že excelentní. Vytváříme pro ně prostředí příležitostí, nikoho ale nenutíme. Záleží pouze na nich, jestli ho využívají. Chceme tak podporovat pracovité hráče.

Bára Špotáková, rodačka z Jablonce nad Nisou, si opět nenechala ujít atletický Silvestrovský desetiboj. Už ale myslí hlavně na letní olympiádu v Japonsku.
Jablonecká rodačka Bára Špotáková se těší na olympijské hry