Jednalo se na svou dobu o velice moderní vozy, vybavené koženými sedáky v neobvyklém uspořádání 2+1, sklápěcími stolky pod okny či roletkami.
Elektrickou výzbroj dodala čsl. filiálka firmy Brown – Boveri (odtud tak pochází pojmenování vozu Bovera), montována byla v Ústí.

Ta se skládala ze dvou trakčních motorů GTM4, každý o výkonu 45 kW, jízdního řadiče odporů a bleskojistky. Vozy ale postrádaly kolejnicovou elektromagnetickou brzdu. Vnitřní osvětlení vozu zajišťovalo šest žárovkových svítidel v oddíle pro cestující.

Na střeše vozu byly dvě transparentní svítilny pro označení vozu číslem linky. Odběr proudu z troleje zajišťoval třmenový sběrač, tzv. lyra, který byl v roce 1936 nahrazen pantografem.

Vůz GTM4 ev. č. 78

Během provozu v Ústí se vůz dočkal některých úprav. Původní sedáky a stolky byly po roce 1945 demontovány a nahrazeny podélnými dřevěnými lavicemi, byla dosazena směrová světla, později doplněná nízkonapěťovým okruhem s baterií napájenou srážecím odporem.

Na plošiny byly dosazeny zástěny za řidiče se sklápěcí sedačkou. V roce 1954 byly vozy první série přečíslovány na řadu 81 – 90, náš vůz tak obdržel nové číslo 88. Provoz vozů v osobní dopravě skončil v roce 1966, většina vozů byla zlikvidována, část přešla mezi vozy služební.

Takové štěstí měl i vůz č. 88, který byl v roce 1965 přestavěn na brus. Původní interiér byl demontován, neboť sem bylo umístěno brousící zařízení a dvě nádrže na vodu pro chlazení obroušených kolejí. Levé dveře na plošinách ve směru jízdy byly trvale zaslepeny a byly u nich odstraněny madla a schůdky. Vůz obdržel pod okny přes celou skříň šedivý nátěr s bílým pruhem a červenobílým šrafováním na čelech.

Takto sloužil v Ústí do roku 1969, kdy byl v souvislosti s blížící se likvidací tamního tramvajového provozu předán Dopravnímu podniku města Liberce. Zde byl po drobných úpravách opatřen oranžovým nátěrem s výstražnými žlutočernými pruhy na čelech i bocích a obdržel nové event. č. 122, které bylo v roce 1973 v souvislosti s celkovým přečíslováním pracovních vozů změněno na 107.

V tomto stavu brousil koleje až do poloviny osmdesátých let. Pro účely oslav obdržel vůz během sobotních brigád svůj původní červenobílý nátěr a ústecké číslo 88. Protože ale stále ještě sloužil jako brus, nebyl uzpůsoben pro provoz s cestujícími, a tak byl jen vystaven ve Fügnerově ulici a několikrát propagačně projel trať Lidové Sady – Vápenka. V závěru 80. let se poté přistoupilo k celkové opravě vozu. Brousící zařízení bylo demontováno.

Novým impulzem k dokončení oprav se stal zájem DP města Ústí nad Labem vystavit vůz v rámci oslav stého výročí ústecké MHD v roce 1999 jako připomínku na zdejší tramvajovou dopravu. Práce na voze se tak v roce 1998 opět rozeběhly a to opravou pojezdu ve vlastních, tehdy již rekonstruovaných dílnách, opravou spodku vozu, položením nové podlahy v oddíle a dokončením oprav vnějšího oplechování. Vůz nakonec obdržel nový vnější lak a ve dnech 19. a 20. června byl vystaven ve městě svého původního působení na Mírovém náměstí.

Nakonec podstoupil vůz v srpnu a září téhož roku předepsané zkoušky a dne 19. září 2000 obdržel průkaz způsobilosti vozidla k občasným jízdám.
Své první cestující svezla „Bovera“ poprvé v sobotu 30. září 2000, od následujícího roku se s ní můžeme setkávat v rámci jízd na státní svátky na historické lince č. 1 (původně X) Lidové Sady – Viadukt, či u příležitosti Dne otevřených dveří ve vozovně. Taktéž může sloužit k objednaným jízdám, např. svatebním. Letos se s „Boverou“ budete moci poprvé svést opět 1. května a poté každý svátek až do 17. listopadu.

Zdeněk Mazánek