Deník pokračuje v seriálu s názvem Lidé sv. Floriána. Právě svatý Florián je patronem profesí, které souvisejí s ohněm – tedy i hasičů. Jako předcházející čtvrtky představujeme v tištěném Jabloneckém deníku další ze sborů dobrovolných hasičů na Jablonecku a jejich "obyčejný" život.

Sbor dobrovolných hasičů Zlatá Olešnice

V roce 1933 dostali tehdejší hasiči nápad, vybrat mezi sebou a ostatními obyvateli Zlaté Olešnice peníze na zakoupení motorové stříkačky. Již o rok později pořídili dvoukolovou stříkačku Mára.

„Tuto historickou stříkačku se nám podařilo dochovat do dnešní doby a naším přáním je ji opět zprovoznit a dále ji dochovat i pro budoucí generace,“ poznamenal Ondřej Stříž, jednatel SDH Zlatá Olešnice.

V současnosti tvoří třetinu mládež

Členská základna čítá dnes na devadesát členů a z toho tvoří jednu třetinu mládež do 18 let. „Samozřejmě, že i náš sbor má výjezdovou jednotku, která je zařazena do kategorie JPO III,“ dodává Stříž.

V jednotce je 19 členů a disponuje svěřenou technikou CAS 25 ŠKODA 706 a dopravním automobilem AVIA 30. Výjezdová jednotka stále doplňuje své technické vybavení. I s omezenými finančními prostředky se jim podařilo zakoupit mimo jiné plovoucí čerpadlo, motorovou pilu a elektrocentrálu.

Členové výjezdové jednotky a jejich zařazení
Velitel jednotky: Martinec Jaroslav. Velitelé družstev: Černý Jiří, Kořínek David. Strojníci: Žanta Milan, Havlíček Jaroslav, Palouš Jaroslav, Wiehl Richard. Nosiči dýchací techniky: Kořínek David, Havlíček Jaroslav, Jurkovič Jan, Palouš Jaroslav. Spojaři: Wiehl Richard, Kořínek David. Hasiči: Bodo Milan, Bodo Radek, Novotný Jaroslav, Kupka Jan, Nosek Miroslav, Stříž Ondřej, Hofer Pavel, Jurkovič Jan, Špidlen Jiří.

Přesto, že výjezdů do roka mnoho nemají je činnost zlatoolešnických hasičů pestrá. Ať je to péče o svěřenou techniku, jarní úklid obce či sběr železného šrotu.
Činnost dobrovolného hasiče na vesnici není jen o práci a pomoci druhým, ale je i součástí kulturního života.

„Pomáháme lidem vytvářet krásné a někdy nezapomenutelné zážitky, které si mohou odnést z našich akcí,“ doplnila Iva Kořínková. Připravují tradiční hasičský ples, dětský maškarní bál, Silvestr pro děti a mladé hasiče a Silvestr pro dospělé.

„Náš sbor po vypálení sokolovny nájezdními kmeny byl nucen pro získání dukátů na činnost hasičů postavit stánek s pivem a výbornými sejkorami na železnobrodském jarmarku. A díky této nemilé události nás můžete na jarmarku vidět dodnes,“ konstatoval s nadsázkou jeden z místních hasičů.

Od roku 2006 vždy na začátku prázdnin pořádají pro děti soutěž o "Zlatoolešnický pohár". Loni na památku svého člena přidali soutěž pro dospělé s názvem "Memoriál Jaroslava Balatky".

Podívejte se na další Sbory dobrovolných hasičů
v regionu i mimo něj ZDE

Dobře si vede v soutěžích mládež

Tradice „hasičáku“ se ve sboru datuje již od roku 1969, kdy Jaroslav Balatka začal pracovat s dětmi. A tak již šestileté děti byli součástí sboru. Z dnes již dospělých jsou stálí členové a jejich potomci pokračují v této dlouholeté tradici.

„Můžeme se pochlubit, že od založení hry Plamen v roce 1972 olešničtí mladí hasiči nevynechali ani jeden ročník,“ říká Stříž.

Přestože v dnešní době je těžké odtrhnout děti od počítačů a televize, mají ve Zlaté Olešnici početnou a kvalitní dětskou základnu. „Musím zdůraznit, že to vše by nebylo možné bez obětavosti a nadšení vedoucích a rodičů dětí,“ doplňuje jednatel sboru.

Vždyť, kdo se může pochlubit letním dětským hasičským táborem, dětským Silvestrem, zimní přípravou v krásné nové sokolovně. A je to i vidět na výborných výsledcích ze soutěží, kde se děti pravidelně umisťují na medailových místech.

Historie SDH Zlatá Olešnice

Sbor dobrovolných hasičů ve Zlaté Olešnici byl založen roku 1883. Prozatimním výborem bylo stanoveno vybírat od každého člena 6 zlatých zálohy na předběžné výlohy k pořízení hasičských obleků. Tehdy měl sbor 29 členů.

V roce 1884 byly obcí zakoupeny dvě dvoukolové stříkačky od firmy Smekal na Smíchově. Dále byly objednány přilby, pásy, kravaty, odznaky atd.

Dne 6. ledna 1886 se sbor zúčastnil hašení požáru továrny barona Liebiga ve Svárově. V tomto roce byla též postavena první "stříkačna" - v té době byla takto nazývána hasičárna.

V roce 1889 se ve Zlaté Olešnici konal sjezd Podkrkonošské župní hasičské jednoty. Na tento sjezd byla uspořádána velká slavnost.

Roku 1891 dne 11. dubna vypukl požár hned ve dvou domech ve Zlaté Olešnici, avšak byl zdejšími hasiči zlikvidován. V červenci téhož roku byla postavená druhá "stříkačna" a to na Návarovské straně obce.

Roku 1892 byl založen sbor dobrovolných hasičů v Bohdalovicích. Tohoto roku bylo rozhodnuto o pořízení praporu, který bude užívaný při zvláštních příležitostech.

Roku 1893 byla podána žádost k císaři pánu Františku Josefu I. o příspěvek na výstroj. Žádost sboru byla vyslyšena a sbor dostal od císaře pána částku 50 zlatých. V této době měl sbor již 65 členů.

Teprve až v roce 1894 byla objednána výroba výše zmíněného praporu. Výroba byla velice nákladnou záležitostí a v té době bylo pořízení praporu velkou událostí pro tehdejší hasiče. Tento prapor je dodnes v majetku sboru.

Z tohoto roku jsou již první zmínky o uspořádání hasičského plesu. Hasičský ples pořádá náš sbor pravidelně každý rok a těší se veliké oblibě.

Oslavovali sto dvacet pět let existence

V sobotu 2. srpna 2008 prožívali zlatoolešničtí hasiči významnou události. Slavili 125. výročí.

Prapor, který patří neodmyslitelně ke Sboru dobrovolných hasičů ve Zlaté Olešnici, požehnal farář při sto dvacátém pátém výročí jeho založení. „Farář z Bozkova požehnal kopii originálu. Tu jsme nechali zhotovit podle vzoru z historie, k příležitosti sto dvacátého pátého výročí,“ sdělil velitel SDH Zlatá Olešnice Jaroslav Martinec. Za nový prapor zaplatili hasiči čtyřicet pět tisíc korun.

Prapor hasiči budou používat k slavnostním příležitostem, jako jsou plesy nebo výročí. „Stálé místo však bude mít v archivu,“ dodal Jaroslav Martinec s tím, že originál mají též ve svém majetku.

Požehnání praporu farářem patřilo mezi zlatý hřeb celé slavnosti, dále ale stovka návštěvníků měla možnost zhlédnout slaňování z plošiny, které předvedli profesionální hasiči z Jablonce, ukázku vyprošťování osob z havarovaného vozidla, která byla doplněna ukázkou převozu Záchrannou zdravotnickou službou, hasičský útok postaru s historickým hasičským vozem a na závěr přijel na slavnost vícenásobný mistr České republiky ve šlapačkách Pavel Baláš.

Za mikrofonem se ten den vystřídala řada osobností, které jsou spjaty se sbory dobrovolných hasičů. Na výročí přijeli také polští hasiči z Kobylina dále také SDH z Příchovic. Blahopřání hasiči obdrželi i od starostky obce Věry Hovorkové. „Moc mě těší práce hasičů, kterou dělají pro obec. Jsou vždy tam, kde je potřebujeme,“ uvedla starostka obce Zlatá Olešnice při svém projevu. Mikrofonu se nadále ujali polští přátelé i sám farář.

Ještě než se lidé přesunuli k odpolednímu programu před sokolovnou, ráno mohli sledovat u koupaliště soutěž v požárním útoku mládeže, ve kterém zvítězil sbor dívek ze Zlaté Olešnice. „Soutěž pořádáme každoročně, ovšem velké slavnosti tak jednou za pět let,“ dodal na závěr velitel SDH Zlatá Olešnice a zároveň místostarosta obce. Po celou dobu k slavnostnímu programu hrála kapela Sonet až do večerních hodin. Nechybělo také občerstvení v podobě gulášku a uzenky.

KOZLŮV HASIČSKÝ POČIN: Dobrovolný hasič je v každém z nás…

Chuť pomáhat a obětavost lidí se projevila při požáru sokolovny ve Zlaté Olešnici v roce 2003.

Právě probíhající zábavu ukončil požár půdních prostor. V sokolovně sídlil místní Obecní úřad, knihovna a bydlela se zde rodina s malými dětmi. Samozřejmě, že zlatoolešničtí hasiči byli u požáru první, ale vzhledem k rychle postupujícímu ohni bylo potřeba každé ruky při záchraně osob a majetku.

A tak nebyl rozdíl mezi olešnickým hasičem, účastníkem zábavy nebo Olešňákem, který se přišel podívat na zkázu sokolovny. Díky těmto všem se podařilo zachránit nejenom všechno vybavení bytu správce budovy ale i majetek Obecního úřadu a část vybavení sokolovny.

V té chvíli nikdo nepociťoval strach a obavu, ani když mu při vynášení nábytku kapala horká voda ze střechy na hlavu. A tak i dnes po šesti letech patří všem velký dík…..