ÚNOS - Úplně nenormální ochotnický spolek:
Záhada jizerského Yettiho.
Kdy: středa 7. prosince
od 19 hodin
Kde: Experimentální studio
Lidové sady, Liberec

Technická univerzita má svůj divadelní spolek. Jmenuje se ÚNOS a na kontě už má čtyři hry. Všichni herci jsou nějak propojení s libereckou Technickou univerzitou. Soubor tvoří pedagogové, absolventi i současní studenti. Šéfem divadelního spolku je Petr Rálek, vysokoškolský pedagog, který odpovídal na otázky.

Můžete na začátek představit váš soubor?
Jsme ochotnický divadelní spolek. Je nás asi patnáct, maximální stav je osmnáct. Vesměs všichni máme nebo jsme měli něco do činění s technickou univerzitou. Všichni účinkující jsou pedagogové, absolventi nebo studenti Technické univerzity Liberec.

Jak soubor vznikl?
Vznikli jsme na podzim roku 2009. Já jsem měl dříve svůj Občasný divadelní soubor na jaderné fakultě ČVUT v Praze, který přerušil činnost. Cítil jsem se kulturně nevytížený. Na Fakultě mechatroniky TUL, kde teď pracuji jako odborný asistent, býval dříve ochotnický spolek se jménem ÚNOS, který se rozpadl. Ze zbytku starého ÚNOSu jsem dal dohromady nový divadelní spolek, také ÚNOS.

Co znamená název ÚNOS?
Předchozí ÚNOS znamenal Úplně normální opilecký spolek a ten nynější Úplně nenormální ochotnický soubor. V našich hrách je už tak dost alkoholu, takže jsme to do názvu raději nedávali. Občas na naše představení přivedou rodiče i své nezletilé děti.

Kolik máte her a o čem?
V současném repertoáru jsou čtyři hry. Chystáme pátou na jaro. De facto tři současné hry jsou převzaté z repertoáru pražského Občasného divadelního souboru – Indiana Jones a n-tá křížová výprava, Vinnetou – poslední flaška a Pí mušketýrů. Poslední naše hra se jmenuje Záhada jizerského Yettiho. Ta už byla psaná na míru současnému souboru.

Dají se hry charakterizovat?
Nejstručnější popis by byl dobrodružná parodie s prvky revue. Lidsky řečeno to znamená, že to hlavně musí být legrace a hodně se v našich hrách zpívá. Všichni herci zpívají povinně a rádi. Hry jsou plně autorské. U starších her, jak už je vidět z názvů, jsme si jako náměty vzali známé předlohy, z kterých ovšem moc nezbylo. Ve hře Záhada jizerského Yettiho již vykrádám sám sebe.

Jak velkou máte základnu diváků?
Lidi na nás docela chodí, míváme plno. Základnu tvoří kamarádi, kolegové a studenti technické univerzity, ovšem chodí na nás čím dál více „normálních“ diváků, kteří si nás našli v programu.

Kdy mohou diváci vidět vaše další představení?
Ve středu 7. prosince od 19 hodin v Experimentálním studiu Lidových sadů budeme reprízovat Záhadu jizerského Yettiho. Srdečně všechny zvu. Vyčerpávající informace o souboru najdete na webu www.divadlounos.cz.

Záhada jizerského Yettiho

Hra mimo jiné obohacuje jizerskohorské bájesloví o nové podpřirozené i nadpřirozené figurky. Mějte se při svých výletech na pozoru! Jizerskohorské lesy jsou plné zvědavých očí… Toto je první ryze únosácká divadelní hra, žádná recyklace Rálkových starých her. Hra je kratší a hutnější, což jistě není na škodu. Nechybějí písničky a jedna smrtící zvířecí choreografie.

Pí mušketýrů

Budou řinčet meče, budou lítat francouzáky, omdlévat dámy i pánové, víno proteče proudem, přiletí nejmenovaný holub, zašumí nejmenovaná značka piva a odborníci jedné nejmenované onehdá ještě monopolní telekomunikační firmy nám ukážou, jak na to. A do té vší hrůzy naběhnou i živí herci: urození a chudí, inteligenti a blbci, odvážní a zbabělí, malí a velcí, mrtví a živí, muži a ženy, sytí a hladoví, hubení a otylí, střízliví a opilí, brambory a obilí!

Vinnetou - poslední flaška aneb co v mayovkách nenajdete

„Můj rudý bratře!“ „Můj bílý bratře!“
Bratři, sestry, přátelé, je to tady! Hrdinové našeho dětství jsou zpět a s nimi jejich nejslavnější dobrodružství, o kterém neměl ponětí ani sám velký Karl May. Dobrodružství tak dobrodružné, že zapomenete na žízeň v poušti, rozpálené poledním sluncem, nebudou vás píchat kaktusy, vytí sveřepých šakalů vám bude libozvučným zpěvem a ohnivou vodou rozryté obličeje štamgastů místního saloonu stanou se měřítkem krásy. Středobodem snažení vaší centrální nervové soustavy bude jediné: držet a držet a držet palce našim hrdinům, Vinnetouovi a Oldovi Šetrnému, aby překonali nástrahy svých nepřátel z kmene Těch, kteří znají Toho, který líčí pasti, taktéž nástrahy způsobené jejich přáteli, bratry a sestrami i nástrahy, které si bratři způsobí sami sobě… Co říci závěrem? Snad jen: uff, uff! Howgh!