Košíky, kabelky, bačkory i nejrůznější nářadí. To všechno se dalo vyrobit ze slámy či proutí v době, kdy byl igelit ještě neznámým pojmem. A to vše je k vidění na výstavě Ze stébel a proutí v turnovském muzeu. Najdete ji v tamním Kamenářském domě.

Stačila otep proutí, sláma na poli nebo orobinec na rybníku a šikovné ruce našich předků z nich dokázaly splést cokoli od nádobí po střechu. A to doslova. Slaměné došky totiž sloužily jako dokonalá střešní krytina.

Jakub Neufuss
Jakub Neufuss: Lidé chtějí mít doma originál než sériově vyráběné věci

Ze slámy se vyráběly i obří bačkory pro kočí, aby jim na cestách neomrzly nohy, nebo klobouky, které zase chránily žence na poli před poledním žárem. „Sláma našla uplatnění prakticky ve všech odvětvích lidské činnosti od stavitelství přes pečení až po módu a umění,“ přiblížila autorka výstavy, etnografka Michaela Havelková.

TAŠKY BAKOVKY

Zajímavým materiálem, jehož zpracováním se proslavila oblast kolem Bakova nad Jizerou, je orobinec. Rostlina známá svými květy, lidově nazývanými doutníky. „Pletením zboží z orobince se ještě v 1. polovině 20. století živila většina místních obyvatel. Bakovské tašky, brašny, kabely, bačkory, pantofle, střevíce a klobouky se prodávaly až za oceánem,“ upozornila Havelková.

„Takovou tašku máme přece doma,“ ukázala jedna z návštěvnic do vitríny na pletenou slaměnou kabelku s uchy. „Těm se říkalo bakovky, doma je měl téměř každý z nás,“ potvrdila kurátorka.

Používáte doma trháček, pakovák, třešňák nebo snad bramborák? Pokud nevíte, o čem je řeč, pak se jedná o názvy pletených košíků. Odvíjely se od svého účelu. „U nás doma se každému koši říkalo bramborák,“ kývla další z
návštěvnic směrem k objemnému proutěnému koši s jedním uchem. Deset kilo brambor se do něj vejde s přehledem.

Jiří Krejčí.
Ředitel Harrachova Krejčí: Stát nemá vůbec žádnou koncepci pro turistický ruch

„V českém vesnickém prostředí mělo splétání přírodních materiálů podobu domácí výroby. Výjimku tvořilo pouze košíkářství, které patřilo ke klasickým řemeslům,“ upozornila Havelková.

Od košíkářů řemeslníků pocházelo zboží složitějších a ušlechtilejších tvarů. Dokazují to nejen čtyřboké nůše, ale i vrše na chytání ryb, kulaté proutěné demižony na víno nebo dokonce cestovní kufry.

Kromě nejrozličnějších výrobků ze slámy i z proutí nabízí expozice také celou řadu nástrojů, které pomáhaly šikovným rukám, a rovněž workshopy, v rámci nichž si lidé budou moci práci košíkářů vyzkoušet. A přesvědčit se o estetické, praktické a ekologické stránce výrobků z přírodních materiálů. „Škoda jen, že lidí, kteří se tomuto řemeslu věnují, kvapem ubývá,“ povzdechla si autorka turnovské výstavy Michaela Havelková.