Ze slavnostního okamžiku se ve čtvrtek večer radoval plný kostel návštěvníků. Nově zrekonstruovaný nástroj o čtyřiatřiceti rejstřících přišel posvětit jablonecký děkan Oldřich Kolář.

Kostel sv. Anny je nejstarší památkou v Jablonci. Původně na místě stával kostel dřevěný. Kdy se sem původní varhany přesně dostaly, podle děkana není známo. „Byly ale rozkradené a zničené,“ poznamenal Oldřich Kolář. Je proto velmi rád, že svatostánek získal královský nástroj nový, aby mohl sloužit mimo jiné i k oslavě Boží.

„Varhany světím poprvé,“ přiznal Oldřich Kolář. Tento nástroj přirovnal ve své řeči mimo jiné k lidské společnosti. „Jsou dokonale sladěné, hraje–li na ně ruka umělce, srdce se potěší a zaplesá,“ řekl děkan.

„Pokud jedna píšťala z tisíců nehraje to, co má, nic se nestane. Snad to zaznamená jen cvičené ucho Pavla Žura. Budou–li znít falešně všechny píšťaly, bude to k nesnesení a z kostela odejdeme rozladěni. Tak jako v dnešní společnosti. Každý z nás je jako píšťala. Když ze sebe vydáváme to dobré, jsme jako ta píšťala, která hraje to, co má. Když se chováme opačně vládne ve společnosti strach, úzkost a netrpělivost. A to není dobře,“ dodal děkan.

Posvěcení varhan v kostele sv. Anny doprovázel program, a jak jinak než hudební. V akusticky skvělém prostoru se nejprve představil vokální sbor Babí Léto s repertoárem vycházejícím z písňové tvorby českých i světových skladatelů pod vedením sbormistra Martina Veselého.

Vlastní nástroj se rozezněl pod rukama dvaadvacetiletého Petra Hostinského, který patří k předním interpretům hry na varhany nejen u nás. Ke koncertování přizval Pavla Herzoga s klarinou, trubkou a piccolo trubkou. Při závěrečné improvizaci na téma G. F. Haendela předvedli, že královský nástroj nemusí vždy hrát sakrální skladby starých mistrů. V rukou umělce zazněl svatou Annou půvabný jazz.