Jablonecký sbor ZUŠ Iuventus, gaude! bojoval za velkou louží. A domů jede s úspěšnou nadílkou.

Soutěž první

Je noc, alespoň v Americe, doma je právě osm hodin ráno. Před pár hodinami skončilo naše první vyhlašování výsledků v obrovském kotli US Bank arény v Cincinnati, nás se týkala kategorie mládežnických sborů a máme zlatou medaili.

Aby opět nedošlo k mýlce, zlato ve sborovém zpívání neznamená, že jsme první, vítězem kategorie je čínský sbor. Ale Iuventus, gaude! se ve špičkové konkurenci z celého světa umístil na šestém místě. A tu zlatou medaili nám opravdu dali, protože ziskem 83.63 bodů patří náš sbor do zlatého pásma.

Při vyhlašování opět pracovaly nervy, i když jsme to nezažili poprvé, děti se držely za ruce, dospěláci se blížili k infarktu. Jakmile děti zjistili, že stříbro už to nebude, byl první velký jásot. Zlatou medaili si horáci opravdu zasloužili, už za tu poctivost při přípravě a obrovské nasazení a nadšení.

Z českých sborů jsme se v kategorii potkali jen s pražskými Zvonky, které skončily těsně za námi na sedmém místě a i oni si vezou zlato, vlastně dvě, bodovali také v kategorii folklór. Litoměřičtí  kamarádi Puellae cantantes získali stříbrnou medaili. Moc gratulujeme oběma sborům. Češi se prostě ani za velkou louží neztratí.

Ještě ale musím napsat o našem odpoledním Friendship koncertu v kostelíku St. Anthony Parish v Cincinnati. Taková koncentrace tak milých lidí se totiž hned tak nepotká. Kostel byl narvaný až k prasknutí, to je ostatně na fotkách dobře vidět. Atmosféra byla úžasná. Iuventus zahajoval a sklidil bouřlivé ovace vestoje a spoustu pochval po koncertě.

Děti se v sousední tělocvičně setkaly s dalšími sbory z Kanady a USA (vystupovalo celkem šest sborů) a tak se tělocvičnou neslo povídání i zpívání. S jedním ze sborů si ten náš dokonce vystřihl Hoj, hura hoj, když děti zjistily, že ho mají oba sbory na repertoáru. Po koncertě jsme byli pozváni na bohatou recepci, kde nám místní kromě skvělého jídla, ovoce a zákusků nabídli milá slova, úsměv a vlídnost. Pokud zase přijedeme do USA, máme se prý určitě ozvat.

Soutěž druhá

Naše druhé vyhlašování výsledků v kategorii Musica sacra bylo o dost napínavější než to první. Lucka nás totiž všechny varovala, že na dětech přece jen poznala únavu hlasivek a navíc je organizátoři dokonale rozhodili tím, že je hodinu před soutěží plynule přesouvali z jedné místnosti do druhé, stále blíž k místu vystoupení. Jako by je nemohli nechat koncentrovat se na jednom místě.

Podmínky tedy dost hrozné. Proto naše pocity byly všelijaké, doufali jsme ve zlato, ale zároveň se báli, že to bude „jen" stříbro. I když i to je výkon v takové konkurenci, jaká se tu sešla. Celé udělování stříbrných medailí jsme tedy prožila s průběžně zatajovaným dechem, kdykoli říkali další sbor. Pořád nic. Abbelimento ze sborového studia Zvoneček z Prahy má stříbro. To jsme si skoro jistí, že my taky. Ale pořád nic.

Náhle se ozve „ gold medal", takže je jasno. Děti se objímají, ale pořád čekáme. Až po několika zlatých sborech se ozve „Iuventus, gaude! from Czech republic". Paráda, máme dokonce víc bodů, než v mládežnické kategorii. Nevím, kolikátí jsme, protože nemůžu na internet, ale vítězem kategorie nejsme. Zlato v téhle konkurenci je ale skvělý úspěch.

Někdo skáče, někdo se směje, spousta lidí brečí, všichni se objímají. Děti běží po skončení ceremoniálu za Tomášem dopředu, objímají se s Puellami, které mají zlato a stříbro, společně tančí. Pak se Tomáš objímá snad s každým ze 48 sboráků, ozývá se náš pokřik Gaudete – exultate! Porotce Vitautase Miškinise  nám za interpretaci své skladby Cantate domino dal plných deset bodů.

Ivana Ullmannová