Díky komu se můžeme kochat pohledy na obrazy Jablonce minulých století? Odpověď ještě do nedávné doby nebyla úplně jednoduchá. Většina autorů byla složitou dobou zapomenuta. Přitom ve stejné době, kdy byl Jablonec povýšen na město se začalo rodit také jablonecké umělecké malířství. „Do té doby byly malířské dovednosti jen součástí některých uměleckořemeslných oborů, které se na Jablonecku uchytily již koncem 18. století," upozornil návštěvníky výstavy Město, lidé, krajina její kurátor Jan Strnad.

Sbírka děl mapuje malíře první poloviny dvacátého století. Samotná výstava, kterou můžete vidět v Městské galerii MY, byla zahájena už v prosinci a probíhat bude až do 19. března. Ve čtvrtek ovšem dostala veřejnost jedinečnou možnost poznat blíže díla i samotné autory. Jan Strnad pro návštěvníky připravil komentovanou prohlídku.

Od krabiček k obrazům

V úvodu se věnoval především úplným začátkům místního malířství. To bylo neodmyslitelně spojeno se zdejším průmyslem. První malíře z ciziny přivedl rychnovský Johann Schöffel, který měl ve městě továrnu na krabičky pro šňupací tabák. Ty byly z papíroviny doplněné ozdobnou malbou. Netrvalo dlouho a v Rychnově začalo tvořit několik malířských rodů. „Velmi brzy zde vyrostla první generace ryze místních malířů," upozornil Strnad.

Veřejnost zná v okolí množství uměleckoprůmyslových škol, ale málokdo už ví to, že v Rychnově byla ta úplně první. Otevřena byla v roce 1874. Pro rozvoj uměleckého malířství mělo ovšem zásadní význam otevření jablonecké školy o šest let později. Co se meziválečné doby týče, byl dalším důležitým datem rok 1920, kdy vznikla jablonecká pobočka výtvarného spolku Metznerbund. Jablonec byl v tomto obdobím ovlivňován celým světem a to především díky kontaktům z bižuterního průmyslu. Město tehdy vzkvétalo, což dokládá i množství staveb, které v tomto období vznikly. To se odrazilo i v samotném malířství.

Práci, znalost i poutavé vyprávění Jana Strnada ocenil každý z přítomných návštěvníků. Do výstavní síně v Kostelní ulici se ve čtvrtek přišla podívat i bývalá majitelka jednoho z obrazů. Šlo o portrét neznámé dámy. „Našli jsme ho náhodou v seně na naší chalupě," vysvětlila. Zahlédla ho přitom v televizní reportáži a chtěla jej opět vidět na živo. „Kvůli němu jsem dnes přišla," usmála se.

„Naše představa o jabloneckém malířství je stále neúplná, protože si ji vytváříme na základě toho, co se nám dochovalo a je dnes veřejně dostupné. Většina malířů byla německé národnosti a po roce 1945 museli Jablonecko opustit. Díla, která zde zůstala, byla ve složité poválečné době většinou rozptýlena neznámo kam, nebo zničena," řekl na závěr Jan Strnad.