OD TRABANDU K HARMONIU

Jarda Svoboda se v posledních letech zjevuje spíš za svým oblíbeným harmoniem, než jako kytarista a zpěvák kapely Traband. U Fryče vystoupí sólově s repertoárem, který by měl vycházet ponejvíce z jeho poslední sólovky „Solo" vydané u Indies Scope v loňském roce. Anotace koncertu vystihuje charakter písní: „písně, žalmy, mantry, inspirované táhlým zvukem starodávného nástroje, dlouhými cestami přírodou, putováním srdeční krajinou, rozhovory s Tím, který je".

STARÁ LÁSKA PRO CHUDÉ

Specifický duchovní přesah ke Svobodovi patří minimálně od dob lehce bizarní kapely Otcovy děti, s kterými před lety začínal. S Trabandem Svoboda naposledy vydal al. Na začátku loňského roku se koncertně Traband odmlčel. Harmonium převládá a one man show pokračuje…Traband ale určitě zatím nekončí. Co vězí v harmoniu, že tolik Svobodovi učarovalo? „Harmonium je moje velmi stará láska. Jsou to takové varhany pro chudé. Často stávalo v malých protestantských sborech, kde jsme v začátcích hodně vystupovali. Jeho zvuk dokáže velice laskavě zaplnit prostor a má lidský rozměr, není v něm ta pompéznost velkých varhan, která vás nekompromisně zatluče do lavice. Harmonium dýchá jako živý tvor. Když chce, umí znít jako ty varhany, ale umí hrát i sprostě, hospodsky."

SLOVA JSOU KAMENY HOZENÝ DO OKEN…

Svoboda nedávno oslavil padesátiny, z čehož si hlavu zřejmě moc nedělá a natáčí a koncertuje vesele dál. Střídat energii kapely, souhru a naladění s energií, která jde po klidnějších frekvencích, vyhovuje Svobodovi už léta. S harmoniem vystupuje už přes deset let a s nástrojem je srostlý. „Jen tak zpívám, jako když dýchám" říká Jarda Svoboda. Dlouhé a táhlé tóny zpožďujícího se harmonia jsou ideálním archaickým nástrojem baladického písničkáře. Na desce Solo zpívá o slovech, co jsou kameny hozené do oken, studně na poušti, když tě síly opouští…

Nadějeplné Svobodovy písně zapadají k vlně osamocených písničkářů, kteří si po letech našli cestu k publiku přímou cestou poetických textů a zvukem jednoho nástroje. Novodobá truba- dúrská cesta nebude nikdy zapomenuta a Svoboda to ví. Ve čtvrtek u Fryče rozezní harmonium klenutými písněmi o nesčetných cestách lidských duší.