Jaroslav Dušek… Řada lidí jej má za baviče, šoumena, improvizátora… Ale už podstatně méně diváků ví, že je i duchovně založen. Namluvil Čtyři dohody a snaží se podle moudrosti starých Toltéků také žít. Zřejmě i proto jsou jeho představení vyprodaná.

Dnes jedenapadesátiletý Jaroslav Dušek už sedm let prezentuje divadelní adaptaci knihy mexicko-amerického chirurga a filosofa Miguela Ruize nejen na domácím jevišti v Klubu Lávka, ale vyjíždí i do regionů. Přestože na Jablonecku s představením už byl, lidé na „něj" jdou znova.

Úplným obdivovatelem moderna není. Na jeviště vyjde v tibetské košili, volných kalhotách a bos. Když si jeho jméno zadáte na facebooku, dostanete se na stránku založenou fanouškem. On sám sociální sítě nemá rád.

Čtyři dohody jsou úžasné představení. Jsou tu prokazatelně tací, kteří jej viděli čtyřikrát. Proč?

Kolikrát se představení skutečně hrálo, nevím. Nehraje se podle pevného scénáře proměňuje se, je to živé. Není to úplná improvizace, posouvá se v čase. My hrajeme zhruba desetkrát v měsíci. Hrát pořád stejně by bylo úmorné. Je to takové prodyšné něco zmizí, něco se objeví, vyškrtne, zpřehází…

Stíháte reagovat na publikum, které tu máte? Samozřejmě komorní divadlo je něco jiného než tří patrový sál.

To nejde stíhat nic nestihnete ta věc je, jaká je probíhá v přítomnosti. Asi na to mají diváci nějaký vliv, ale nic stíhat nemůžete, ta věc se odehrává, vnímáte energii a ta bývá každý den jiná. A to i když hrajete na tom samém místě, v tom samém divadle, na Lávce, každé představení je jiné.

Co vám osobně říká názor, že 21. 12. 2012 bude konec světa. Někde jste řekl, že je to možná začátek nového života.

Právě to není konec světa, to je mánie lidí. To je konec kalendáře, konec určitého času. Existuje určitá představa, že by to mohl být konec určitého typu prožívání času neboli spíš způsobu myšlení.

To si myslí Indiáni. Letos budou probíhat slavnosti v Mexiku na mnoha místech, v Peru na posvátných místech, při astronomických svátcích. A bude vše gradovat 21. prosince. Obrovský koncert bude mít Carlos Santana, Silvio Solei a vše má přenášet televize do celého světa. Bude to ohromný večer.

Už nyní se uvolňují dříve skryté energie. Dovolují lidem být u toho a je to zajímavý posun. A co se bude dít? Co se stane? To se uvidí! Teď je to v pohybu, roky se vše chvěje, systém, uvažování civilizace a bankovní pilíře, vláda se chvěje, lidé už toho mají dost. Demonstrují proti samotnému systému.

Vlna odporu sílí, už je to i tady. Lidé chodí po náměstích a vyjadřují nevůli k tomu bezostyšnému způsobu zotročování.

Mně také připadá, že levely, chcete-li úrovně, jsou čím dál tím rychlejší.

Jsou to minimálně dva procesy proti sobě. Jeden to rozechvívá proti sobě rychleji a rychleji. Je to vidět na výrobcích, na autech, mobilech, módě, jak se vše rychle mění a obměňuje. Dříve byla dlouhá období baroko, secese dnes „fik fik" a je to pryč.

Proti tomu jakoby zesilovala klidná, pomalá, jemná nota, která se z pod toho vynořuje, probublává z té pěny dní. Pěna je čím dál víc pěnivější, ale pod tím je oceán, hlubina. Jakoby se ten hlas té hlubiny ozýval, jakoby se to v lidech objevovalo.

Vraťme se k magickému datu. Chystáte se na nějakou cestu?

Ne, na tohle datum ne, to mě zatím ani nenapadlo. Necítím ten důvod. Dnes už je energie natolik propojená a lidé na planetě, kteří chtějí, jsou tak propojení, že není důvod někam chodit. Můžete to vnímat kdekoli, když se naladíte. Je to cítit.

Jak v tomto kontextu vnímáte sociální sítě na internetu?

Vůbec je nepoužívám, to jde úplně mimo mě. Nevstoupím tam, abych měl tisíce kontaktů nějakých lidí, kteří by mě měli zařazovat mezi nějaké přátelé.

Ale měl by k vám doputovat dík za peníze, které vynesla obě představení na Jablonecku. Jak to funguje?

Výtěžek představení se vždy rozdělí mezi nás divadlo a nějakou místní organizaci, kterou pořadatelé navrhnou. A někdy zbývají solidní sumy. V Železném Brodě jsme rozdělovali 49 680 a z představení v Jablonci zbylo 78 000 korun.

Čtyři dohody Dona Miguela Ruize

Nabízí kód chování, který dokáže změnit život a přinést do něj svobodu a pocit štěstí. Tato pravidla neboli dohody jsou:

1. Nehřešte slovem (říkejte jen to, co si myslíte, vyhýbejte se užívání slova proti sobě a pomlouvání druhých).

2. Neberte si nic osobně (ani chválu, ani výčitky, ani pomluvy jen tak se nestanete obětí zbytečného utrpení).

3. Nevytvářejte si žádné domněnky (komunikujte jasně, abyste se vyhnuli nedorozuměním).

4. Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete (ale ne lépe).