Slavnostní otevření venkovního betlému proběhne v sobotu 28. listopadu od 17.00 hodin.

„Betlém otevíráme vždy poslední sobotu před první adventní nedělí za zpěvu sborů. Slavnost si každý rok nenechá ujít kolem tří stovek lidí,“ řekl Martin Chaloupka, správce a autor myšlenky vytvořit v Kryštofově údolí obří jesličky. „Doporučujeme návštěvníkům, aby raději dorazili už okolo čtvrté odpoledne. Mohou tak v klidu zaparkovat a prohlédnout si další zajímavá místa. Například Orloj nebo Muzeum betlémů,“ dodal.

Dřevěný betlém je široký 16 metrů a Jíra ho vytvářel v roce 1999 pod širým nebem tři měsíce. Všechny figuríny nahrubo vyřezal motorovou pilou z dřevěných desek. Nechybí mezi nimi Josef, Marie, tři králové, pastevci a také velbloud a ovce.

Přes léto betlém leží v městském skladu

Stavba obřího betlému není nic jednoduchého. Jeden člověk by to sám nezvládl. Martinovi Chaloupkovi přišlo na pomoc 20 lidí. „Je to parta, která staví betlém už desátý rok. Jen k ní přibylo pár mladých tváří,“ objasnil Martin Chaloupka. Rozebírají ho zase na jaře, jakmile sleze sníh. Léto pak betlém tráví v městském skladu, aby se na advent mohl opět vrátit do údolí.

Letos betlém připomene i nedožité 80. narozeniny jeho tvůrce, který byl nazýván maloskalským Chagallem. “Josef Jíra byl můj přítel. Když kdysi navštívil Kryštofovo údolí, moc se mu tu zalíbilo. Pak jsem přišel s tím nápadem postavit na stráni u vesnice betlém. Byl nadšený,“ řekl Martin Chaloupka. „Začaly vznikat první skicy. Řadu měsíců jsme se radili, jak vše bude vypadat. Josef pak vytvořil model,“ doplnil.

Použil dvě barvy, hnědou a bílou

Už z modelu bylo patrné, že Josef Jíra půjde při ztvárnění betléma vlastní osobitou cestou, že nebude svázán konvencemi lidové tvořivosti. Zajímal ho celý příběh zrození. Proto dílo ztvárnil formou tryptichu. Levé křídlo zachycuje Heroda a vraždění neviňátek, střed nejsvětější rodinu ve chlévě a pravé křídlo útěk svaté rodiny do Egypta.

„Josef používal v podstatě jen dvě barvy, hnědou a bílou. S jejich pomocí vytvořil všechny figury,“ vysvětlil Martin Chaloupka. „Pokud je někde barva oprýskaná, musím ji domalovat podle fotografií, ale často je ani nepotřebuji. Mám to už v ruce,“ dodal. Postavy jsou vysoké od dvou do dvou a půl metru a jsou vyřezány z dřevěných topolových desek motorovou pilou. Ostatní části betlému jsou z hoblovaného smrku.

Lidé v Jírově díle cítí něco výjimečného

„Říkal jsem Josefovi, že se lidé z vesnice budou na obří betlém divně dívat. Odpověděl, že musíme počkat, až ho vezmou za svůj,“ poznamenal Chaloupka. Nyní si bez něj obyvatelé Kryštofova Údolí už nedokáží představit adventní čekání na Vánoce i další část zimy. „Zatím se mi stalo jen jednou, že někdo dílo ničil. Lidé před ním mají úctu. Cítí, že je to něco výjimečného,“ objasnil Chaloupka.

Kryštofovo Údolí je od roku 2002 Vesnickou památkovou rezervací. Založeno bylo na počátku 16. století a dnes představuje unikátní soubor lidové architektury, který láká do obce každoročně desetitisíce turistů. K nejcennějším památkám patří barokní kostel sv. Kryštofa s hřbitovem, samostatnou dřevěnou zvonicí, farou a márnicí. Roubený kostel, v pozdějších letech pokrytý břidlicí, byl vysvěcen v roce 1686 a v Libereckém kraji je ojedinělou stavbou lidové architektury.

„Mluví se o tom, jak je málo turistů. U nás jich projde od září do září až kolem 100 tisíc. Chtěl bych, aby vesnice žila, aby tu nebyla jen prázdná stavení. Příští rok plánujeme dokončit rekonstrukci márnice. Když jsem byl malý kluk, ještě sloužila svému účelu. Sázeli jsem se s kamarády, kdo kolem ní v noci projde,“ řekl Martin Chaloupka.

Na vernisáž před 10 lety se sjela spousta slavných lidí, mezi nimi třeba i herec Vlastimil Brodský. „Na betlému jsem nechal zbytky svého zdraví,“ řekl tehdy malíř.