Lidí, že by se jeden už nevešel, prostě narváno. Tak to vypadalo ve čtvrtek v jablonecké La Kavárně, kde Václav Kocum a Milan Brož, spoluautoři knihy Horské lesy, pořádali křest této výpravné publikace, jež spojuje jizerskohorskou tvorbu německého spisovatele meziválečného období se soudobou tvorbou Václava Kocuma, kterého Jizerské hory asi stejně tak uchvátili jako Gustava Leutelta.

Vyvrcholením lyrické části díla tohoto spisovatele byl soubor novel Kniha o lese. A právě tato kniha zaujala Václava Kocuma, neboť Leuteltovy dojmy se shodují s jeho vlastními osobními prožitky. „Moje tvorba je syntézou mých osobních prožitků s lyrickými impresemi Leuteltovými,“ uvedl výtvarník.„Ve vnímání zdejších horských lesů rozděluje Václava Kocuma s Gustavem Leuteltempouze čas osmdesáti let a rodná mateřština," vysvětlil Milan Brož.

Vydání knihy Horské lesy, jež je také jakousi monografiíjizerskohorské tvorby malířovy,je završením podniků, kteréVáclav Kocum uspořádalna počest spisovatelova 150. výročí narození, jež se odehrálo v roce 2010. Tehdy proběhl cyklus třech výstav, z nichž jednu, nazvanou rovněž Horské lesy, hostil kostel Dr. Farského.

„Jsem opravdu rád tomu, že se nám v této publikaci, propojením vnímání zdejší přírody německým spisovatelem a básníkem a českým malířem, v jednotě a čistotě, podařilo dosáhnout až určité velebnosti a posvátnosti, jež, snad, v současnosti, pro budoucnost našich potomků, pomůže překonat i zdejší těžkou minulost," zmínil Milan Brož,autor úvodních slov knihy:spisovatel maluje slovy a malíř promlouvá obrazy.