Děj příběhu zprostředkovávají dva živí herci v roli Kováře a Kovářky, ale i řada loutek v mobilní, snadno přestavitelné scéně. V jedné podještědské kovárně se kdysi objevil maličký klouček a tuze plakal. Kovář s kovářkou, kterým se nedostalo dětí, si kloučka ponechali. Kluk sice neumí mluvit, ale při pohledu na ohýnek v kovářské výhni dělá radostné „jé…“ Slovo nepromluví, zato si stále prozpěvuje „já mám dědu na Ještědu, jojojo“. A v Podještědí se začnou ztrácet kohouti z kurníků. Kovářka našla kloučkovi ve vlasech růžky a kovář ve své výhni spálené zbytky kohoutů.