Zmotněné sny někdy až s magickým nádechem tvoří Alexander Iljuščenko vrstvením olejových barev na černé plátno. S jeho dílem se mohou zájemci seznámit v jabloneckém kostele sv. Anny.

Výstava nabízí procházku introvertním realismem běloruského malíře, žijícího již čtvrt století v Čechách. V jeho obrazech se můžete brouzdat zlatým listím, můžete kráčet opary ranní přírody, procházet se volným krokem po polní cestě a přitom vdechovat vlhkou zem, která je zdrojem všeho.

Jen jeden obraz se vymyká, visí na zdi proti oltáři – Kruh bytí a nebytí. Čtyři modří koně. „I když maluji krajinu, a ona se vám jako krajina zdá, tak to není krajina ale sen. Koně jsou jen jiná forma,“ vysvětlil umělec na vernisáži.

Současně se také zmínil o názvu obrazu Kruh bytí a nebytí. „Co je to nebytí? To je jen jiná forma bytí. My ale netušíme jaké to jiné bytí je,“ doplnil s tím, že ve své tvorbě stále zpracovává mýtus. Připustil, že obraz s modrými koňmi je trochu za realitou.

Že je tento obraz usazen mimo běžný rámec Ilkovy tvorby potvrzuje i kurátorka výstavy Jindra Špačková: „Poprvé jsem je viděla v osmdesátých letech jako malinký obrázek s koňmi v syté pařížské modři a s poemou v ruštině.“ Obraz ale skončil v soukromé sbírce.

Ilkovy obrazy jsou totiž velmi ceněny nejen u nás, ale i v zahraničí a v zámoří, kde jsou často součástí soukromých sbírek. Až po letech vznikli koně noví ale jiní.

Na přání přátel a se svolením majitelky původního obrazu téma zpracoval ještě jednou v jiných barvách a ve větších rozměrech.

Výstava je přístupná vždy v úterý a v sobotu od 10 do 16 hodin až do konce října.

Ilko

Alexandr Iljuščenko se narodil 5. října 1955.

V roce 1987 opustil Bělorusko a jeho novou vlastí se stala Česká republika. Usadil se v Českých Budějovicích, kde začíná jeho kariéra výtvarného umělce. Rok zde studuje všechny tiskové techniky a pak pracuje jako počítačový grafik v polygrafickém průmyslu pět let. Souběžně se však stále věnuje výtvarné práci.

Nové možnosti počítačové grafiky neovlivnily jeho styl a rukopis malby, který vychází z jeho životní filosofie a víry. Iljuščenko zpracovává motivy figurální, krajiny, města i zátiší a začíná se prosazovat pod uměleckým jménem ILKO.

Od roku 2001 žil v Praze, kde má své žáky. V roce 2005 se přestěhoval do Příbrami, blíže přírodě, která je jeho základní inspirací.