Módou spojuje umělce a její kolekce jsou hravé

Módě se věnuje již 30 let. Liberečané si pamatují její božské kolekce a přehlídky z nezrekonstruovaných lázní a Bunkru nebo klubu Barandoff, který byl součástí kina Varšava. V rozhovoru Mira Božská vzpomíná na minulost a spolupráci s libereckými herci, hudebníky a umělci, popisuje svou nejnovější kolekci i radí v módních trendech. Navštivte ji v jejím otevřeném ateliéru na Design Days Reichenberg v libereckých lázních dnes i v neděli.

Patříte ke stálicím libereckých návrhářů. Pamatujete ještě přehlídky DrinkArt. Jak se díváte na Liberec jako město módy dnes?
Na období opravdového libereckého undergroundu ráda vzpomínám. Pořádaly jsme módní přehlídky v původních punkových prostorách současného klubu Bunkr, ve zchátralých lázních i klubu Barandoff, který je součástí nově opravovaného kina Varšava. Je to krásná nostalgie. Zároveň jsem moc ráda, že se právě budova Lázní i kina Varšava zachránila a že se do těchto prostor můžu dnes vracet a účastnit se úžasných projektů jako je například DDR.

Vaše kolekce vždy předváděli a propagovali liberečtí herci, umělci a hudebníci. Uměla jste tu místní kulturu skvěle propojit. Můžete zrekapitulovat ty nejzásadnější kolekce?
Když jsme se spojily 
s hlavními organizátorkami Drinkartu, vznikla kolekce věnovaná této skupině a video, které propagovalo jednu multikulturní akci. Propojili se herci, fotografové, oděvní návrháři, šperkaři i hudebníci, také naše úžasné modelky. Každý na videu zábavně předváděl svou profesi a zároveň prezentoval oděvní kolekce všech zúčastněných návrhářů. Další božská kolekce a video propojilo hudebníky, liberecké DJs, Pauliho Garanda a Pipinky pičo. Vždy mě baví obsadit umělce, kteří zároveň souvisí s konkrétním prostředím, skládají pro mě hudbu nebo předvedou show na přehlídce. Do kolekce a videa „Božská hra" pro kulturní centrum Vratislavice byla obsazena spoluautorka stavby architektka Alena Mičeková, DJ Disko a zpěvačka Janka Karpíšková, kteří skládali hudbu apod.

Osobně si pamatuju na o něco novější retro kolekci Božská babi, kterou jste vzdala hold své babičce, to bylo milé.
Babička pro mě byla zásadní člověk, který rozvíjel a podporoval mou kreativitu i lidskost. Měly jsme spolu krásný blízký vztah. Když odešla a já jsem se probírala látkami, knoflíky a stuhami, co mi po ní zůstaly, bylo jasné, že se s ní rozloučím ve velkém. Kolekce vznikla pro divadelní festival WTF a obsazení herečky a jedné z organizátorek festivalu Barbory Kubátové vyplynulo z našeho přátelství.

Donedávna jste pracovala jako návrhářka i ve firmě Funstorm. Teď jste se začala věnovat i józe. U módy ale zůstáváte, ne?
Módě se věnuju přibližně od sedmi, a to je už neuvěřitelných 30 let. Od dětství to pro mě byl zásadní koníček, pokračovala jsem střední oděvní školou, vyšší odbornou školou oděvního návrhářství, bakalářem i magistrem umění v textilních ateliérech. Pak skoro desetiletou praxí jako návrhář a časem i fotograf pro Funstorm. Jóga přišla až později a je pro mě víc životním stylem, který mě fyzicky i psychicky udržuje ve formě. Stejné je to i s mou terapeutickou praxí. To jsou činnosti, které spontánně vyplynuly z mé snahy být osobně v klidu a postupně přerostly ve službu veřejnosti. Baví mě všechny mé profese a lehce mezi nimi proplouvám.

Vaši novou kolekci budou moci Liberečané vidět na Design Days Reichenberg, které začaly v pátek a trvají až do neděle v libereckých lázních. Popište ji.
Návštěvníci se mohou těšit na božskou klasiku – tepláky a trika s barevným ručním sítotiskem. Novinkami jsou děrovaná trika i legíny, pánské svetry, s plísňovým efektem, potečkované nebo pokreslené modely. Důležitou součástí mé prezentace je otevřený ateliér. Všichni zájemci si můžou koupit triko nebo tašku a sami si ji pokreslit pomocí šablonek a fix, které budou k dispozici, případně si vybrat motivy a nechat si vyrobit něco na zakázku přímo na místě.

Takže takové zábavné oblékání? Co všechno tedy na DDR mohou u vašeho stánku najít?
Tepláky, trika, mikiny, svetry, tašky, šablonky, fixy a dobrou náladu.

Líbí se mi, že si svoje návrhy dokážete střihnout i ušít, to řada dnešních návrhářů už ani neumí. Jak se díváte na tento trend?
Já jsem perfekcionista a mám většinou jasnou představu, co a jak chci, málokdo mi dokáže vyhovět, tak mi nezbývá, než to dokázat sama, nebo to umět přesně popsat. Hodně mi v této práci pomohla má praxe ve Funstormu, kde jsem se naučila zadávat jasné instrukce třetím stranám. Mám taky velké štěstí, že jsem našla pro spolupráci na střihy a šití Janu Antonickou, která je neuvěřitelně rychlá, precizní a chápeme se beze slov. Mě baví práce se střihem i s materiálem a prototypy si i ráda vyrábím. Když někdo jen rád kreslí a na všechno ostatní si umí najít schopné lidi, také to chápu.

Na druhou stranu mi přijde, že se dnes zase trošku vrací to domácí šití, které zažilo největší boom za totality, kdy ženy neměly moc možnost si kupovat oblečení.
Je to tak. Lidé se vracejí 
k tvořivosti. Sama takhle pracuji se zájemci u mě 
v ateliéru. Navrhujeme, děláme střihy, šijeme. Co kdo chce, to ho ráda naučím. S jednou skupinkou jsme i fotili hotové modely a točili video. Zažili návrhářskou praxi od návrhu až po prezentaci a moc jsme si to společně užili.

Co vy a konfekce, vyberete si 
v běžných obchodech, které najdeme v nákupních centrech?
Vyberu si na různých místech, v obchodech i secondhandech. Když mě nějaký kousek zaujme, neřeším značku ani cenu.

Co je pro vás v módě zásadní? Materiál, střih, barvy? Jak se sama oblékáte?
Zásadní je pro mě jednoduchost a vtip. Zjistila jsem, že se oblékám jen do černé, bílé, šedé a zpestřit to mohu červenou nebo růžovou. Mám ráda bláznivé obrázky na svetrech i trikách a drobné vzory s ptáky nebo květinami. Poslední dobou jsem si oblíbila úpletová saka, vypadají dospěle a žensky, zároveň jsou stejně pohodlná jako svetr nebo mikina.

Poraďte ženám, které hledají svůj styl v oblékání. Na co by se měly zaměřit a čeho vyvarovat?
Poradila bych jim klišé – 
v jednoduchosti je krása. Neexistuje recept na styl a není to jen o oblečení. Stejný outfit bude na jednom vypadat úžasně a na druhém bude pro smích. Je to krásně vidět na retro věcech, které má na sobě současně kluk z vesnice i nejmoderněji vystajlovaný městský floutek. Jeden to umí prodat a druhý ne.

Co jsou podle vás největší faux pas v dámské módě?
Poslední dobou bych za faux pas prohlásila legíny a někdy dokonce jen punčocháče nošené ke krátkým tričkům a bundám. Některým postavám tyhle „kalhoty pravdy" opravdu nesvědčí. Taky mě vždycky pobaví boty, kabelka a třeba ještě bunda dohromady v tygřím nebo leopardím vzoru, má se to 
k sobě asi hodit a většinou se to spíš spolu pere.

Měla by podle vás být modelka štíhlá? Myslím si, že ne, dnes už se razí i módní show a kolekce pro silnější dámy. Je to tak?
Je dobře, že se trendem stává přirozenost a prosazují se i modelky s různými „vadami" na kráse. To, co dřív člověka vyřazovalo, se dnes stává naopak známkou originality a je o to v módním průmyslu zájem. Vše, co je speciální, dělá dobrou reklamu, protože to zaujme. Například albíni, modelky bez nohy apod. Já sama spolupracuji s různými osobnostmi a na postavě mi nezáleží. Na každého se dá vymyslet něco, co mu sedne a sluší.

Kam chcete dál směřovat? Chystáte v blízké době přehlídku?
Chystám novou přehlídku a celý večer zaměřený na módu pro kino Varšava na začátek března. Spojí dohromady hudebníky, tanečníky a pekaře z Kino Kávy. Chceme mou přehlídku spojit 
s filmem a přednáškou o módě, možná i s prezentací Libereckých návrhářů. Bude to další nostalgický návrat do míst, kde se Božská rodila