Lidé mohli patronku kaple obdivovat zatím jen v sobotu v rámci benefice, nutně totiž potřebuje obnovu. Znovu na hrad se gotický skvost vrátí začátkem příští návštěvnické sezony. ČTK to řekla kastelánka hradu Iva Bártová.

„Plánujeme vytvořit speciální okruh, něco jako je relikviář svatého Maura v Bečově nebo, možná je to trochu neskromné srovnání, jako je kaple svatého Kříže na Karlštejně," uvedla kastelánka.

Gotická socha byla ozdobou hradní kaple ze 14. století až do poloviny minulého století. Poté ji kdosi z hradu odvezl. „Dlouho se myslelo, že je ztracená. Nedávno se ji povedlo objevit v depozitáři Oblastní galerie v Liberci za pomoci ředitele žitavského muzea," vylíčila Bártová.

Restaurování sochy se zaplatí z části výtěžku benefice, která se dnes uskutečnila na nádvoří hradu. Jejím vrcholem bylo scénické provedení opery Bedřicha Smetany Dvě vdovy v podání sólistů Národního divadla. Návštěvníci benefice dnes mohli také porovnat originál gotické sochy s kopií, která je v hradní kapli svaté Barbory od roku 2003.

„Kopie se dělala podle malých fotografií a s originálem si není moc podobná," konstatovala kastelánka. Kopie v kapli, jejíž interiér je největší chloubou hradu, zůstane i nadále. Kvůli bezpečnosti a stálým klimatickým podmínkám bude originál umístěn ve druhém patře hlavní hradní věže, která není návštěvníkům běžně přístupná.

„Nám to přijde jako symbolické místo pro svatou Barboru, kdy ona byla vězněna ve věži, tak teď to nebude snad v negativním kontextu, ale v pozitivním," poznamenala Bártová. Na cestě k ní se lidé dozvědí něco o této světicí, která podle legendy žila ve 4. století, o vzniku a pohnutém osudu gotické sochy či o kapli svaté Barbory. Gotická socha by měla být na hradě v návštěvnické sezoně od začátku dubna do konce října, v zimním období bude uschována v liberecké galerii.

Grabštejn za rok navštíví na 20.000 turistů. Hrad leží nedaleko Trojzemí Čech, Německa a Polska, první zmínky o něm se objevily ve 13. století. Současnou renesanční podobu získal po přestavbě v 16. století, kdy hrad vlastnil Jiří Mehle ze Střelic. Do roku 1989 na hradu působila armáda, když ho opustila, byl ve velmi špatném stavu. V uplynulých letech se do jeho obnovy investovalo zhruba sto milionů korun. Na obnově interiérů se významně podílí i benefice, které patří k létu na Grabštejně od roku 1993. Čistý výtěžek z nich činí skoro pět milionů korun. Peníze v minulých letech směřovaly zejména na obnovu kaple svaté Barbory.