Naivní divadlo se v letošním roce zúčastnilo mnoha festivalů. Má za sebou také obnovenou premiéru Pohádky do dlaně. Ředitel Stanislav Doubrava v rozhovoru bilancoval uplynulou sezónu, povídal o novinkách a plánech i hodnotil kulturní dění v Liberci.

Naivní divadlo má za sebou první premiéru sezóny Pohádku do dlaně o koloběhu ročních dob. Je to takový návrat, protože ji u vás režíroval jiný režisér v roce 1991 a vy jste její premiérou uctili vaši dvorní autorku Ivu Peřinovou, která by loni oslavila sedmdesátiny.

Máte pravdu. Novým inscenováním tohoto půvabného veršovaného textu jsme chtěli po téměř čtvrtstoletí připomenout, že Iva Peřinová byla, a stále zůstává, nejvýznamnější českou autorkou píšící pro loutkové divadlo. Řada jejich her nestárne a dokáže oslovovat děti i v dnešním přetechnizovaném světě. Pohádka do dlaně je toho jasným důkazem. Režisér Martin Tichý pro ni sice nezvolil dominantní prostředky loutkového divadla, ale využil řadu moderních postupů, které jsou pro dětské i dospělé diváky atraktivní. Dokládají to i písemné vzkazy od publika, ze kterých máme samozřejmě radost.

Jaká premiéra čeká diváky po novém roce?

V lednu zahájíme zkoušky nového představení pro malé děti. Kniha Moře slané vody výtečného českého básníka Radka Malého, zaujala režisérku Michaelu Homolovou a dramaturga Vítka Peřinu natolik, že si ji vybrali jako základní materiál připravované inscenace plné mořské vody a současné poezie pro děti. Těším se, protože režijní a výtvarná koncepce míří do komorního prostoru studia NDL, který opět umožní dětem intenzívní kontakt s děním na scéně. Věřím, že dokáže, byť v jiné formě, navázat na proslavenou inscenaci O beránkovi, který spadl z nebe.

Bohužel vaše divadlo zasáhla nedávno další ztráta. Do divadelního nebe odešel manžel Ivy Peřinové Zdeněk Peřina. Tento herec zasvětil Naivnímu divadlu více než 40 let svého života. Jak na něj vzpomínáte?

TAKOVÉ POKLADY ukrývá Naivní divadlo v archivu na půdě.

Jako na znamenitého herce, který, i když mohl, nikdy nezměnil angažmá. Jako na herce, který byl vždy vynikající ve velkých i menších rolích. V oboru loutkového divadla byl zkrátka mistr, kterých už, bohužel, mnoho není. Myslím na něj i jako na člověka, který byl nesmírně hodný a laskavý, výborný kuchař, milovník Budvaru a tabáku. Byl jsem upřímně rád, že Herecká asociace ocenila jeho celoživotní tvorbu Cenou THÁLIE. Není jich v našem městě mnoho.

Loutkové divadlo, to je asi láska na celý život, když s ním někdo začne, vydrží mu to napořád. Je takových herců více?

V Naivním máme řadu let to štěstí, že se v něm daří soustředit partu lidí, kteří mají loutkové divadlo opravdu rádi. Zůstáváme sice, spolu s plzeňskou Alfou, trochu osamoceni, neboť letitý vývoj na pražské AMU loutkám příliš nepřeje a mnoho absolventů Katedry alternativního a loutkového divadla do oblastních divadel nemíří. Je ale zřejmé, že ti, kteří se pro angažmá v Naivním divadle Liberec rozhodli, nelitují, neboť v něm mají příležitost svůj talent dále rozvíjet.

Jak hodnotíte předešlou sezónu? Neúspěšnější představení?

Předchozí sezóna byla prostě skvělá!! V její první polovině to byl Třetí gong aneb Loutky hrají divadlo, při oslavách 65. výročí od vzniku NDL. Ve druhé pak Čarovná rybí kostička a Kapela jede aneb Není pecka jako pecka jeden kousek lepší druhého a všechny z vlastní autorské dílny! A k tomu navíc jarní odezvy minulého roku. V anketě divadelní kritiky za rok 2014 byla inscenace O beránkovi, který spadl z nebe mezi třemi nejlepšími v českém divadle. V anketě Divadlo roku se Naivní divadlo Liberec umístilo na pátém místě! Skutečný historický úspěch loutkového divadla! Velký úspěch přinesl Naivnímu i Liberci další ročník mezinárodního festivalu Mateřinka 15.

Jak se vám daří hospodařit? Jak jste na tom po finanční stránce?

Naivní divadlo Liberec pracuje již delší dobu s příspěvkem od zřizovatele, který je prokazatelně nejnižší mezi srovnatelnými profesionálními divadly v celé ČR. Poskytnutý příspěvek pokrýval, tak jako loni, platy pro zaměstnance, včetně zákonných odvodů. Na topení, elektřinu, náklady na provoz včetně realizace nových výprav muselo NDL získávat prostředky z jiných zdrojů. Není to veselý stav a bohužel trvá již řadu let. K jeho zlepšení ze strany zřizovatele bohužel nepomáhají ani vynikající výsledky, propagující město doma i v cizině.

Kromě vlastní produkce pořádáte ještě Večery v Naivním, kam se snažíte zvát kvalitní nejen pražská divadla. Není to pro divadlo finančně náročné? Diváci to ale kvitují, že?

Večery v Naivním a hostování kvalitních pražských a jiných divadel jsou dvě různé akce. Na Večery v Naivním zveme k nám do divadla soubory a skupiny, které často přivážejí divadelní experimenty v oblasti loutkového a alternativního divadla, určené dospělému publiku. Druhou část večera pak tvoří hudební produkce. Cena vstupenky na obě části je vyloženě studentská. Při hostování Dejvického divadla, Divadla Na Zábradlí a dalších musí vstupné pokrýt veškeré náklady, je proto zákonitě vyšší. Ale pro diváky je to pořád komfortnější, a také levnější, než kdyby za nimi cestovali do Prahy.

Naivní divadlo bodovalo na několika festivalech, hlavně s představením O Beránkovi, který spadl z nebe. Některé úspěchy byly i zahraniční.

Letošní rok byl festivalově opravdu „nacpaný". Je potěšitelné, že zmiňovaný „Beránek"dělal radost dětem od New Yorku po Izrael, přivezl řadu ocenění, a nechyběl ani na většině významných festivalů v Evropě (bylo jich 8 a další jej čekají v roce 2016) . Dobré ale bylo i to, že jsme mohli s úspěchem nabídnout Budulínka, nebo sólové představení Tři přadleny, které jsme hráli v Bruselu. Z českých festivalů bych kromě Mateřinky jmenoval nejvýznamnější divadelní akci v ČR festival DIVADLO Plzeň, s představením Kapela jede, Loutkářskou Chrudim, Festival ASSITEJ v Praze a třeba i Dolní Poustevnu, které si velmi považujeme. Musím neskromně říci, že Naivní divadlo nechybělo na žádné důležité divadelní přehlídce.

Co je v Naivním divadle teď aktuálně nového? Kromě premiér? Nový herci či jiní zaměstnanci?

V současnosti pilně hrajeme pro školy, doma i na zájezdech. V divadle probíhají drobné úpravy, které by měly sloužit především divákům. Blíží se vánoce a s nimi předvánoční představení, která nabídnou možnost zastavení v divočině sháněcí horečky. Labutí jezírko, Vánoce s Kulišákem i Pohádka o Raškovi, to jsou tradiční prosincové tituly pro veřejnost i firemní nadílky. A jako každý rok nabízíme představení pro veřejnost i o vánočních svátcích. Žádné zásadní změny v uměleckém souboru nejsou na pořadu dne a personální „zemětřesení" také ne.

Jaká kultura vás v poslední době potěšila mimo vaše divadlo?

Na zahraničních festivalech máme spolu s kolegy příležitost vidět věci, které jsou pro nás a naše podmínky jen obtížně dostupné, především kvůli finančním nárokům. Proto jsme v Dánsku nadšeně zhlédli Kouzelnou flétnu v experimentální loutkářské formě od THALIA Company z Německa, byla jedinečná. Mám velký zážitek z přímého přenosu muzikálu Válečný kůň z londýnského Národního divadla a také ze slavnostního zahájení Plzně-Evropského hlavního města kultury a z celé sezóny Nového cirkusu tamtéž.

Jak hodnotíte kulturní dění v Liberci za poslední dobu? Co vás potěšilo a co zklamalo?

Kulturní nabídka v Liberci podle mého názoru výrazně převyšuje poptávku. Stačí si otevřít internet. Proto často nechápu nářky nad tím, že se ve městě nic neděje.

Co mě těší, je neutuchající nadšení spolku Zachraňme Kino Varšava. Ten mě přesvědčuje, že v Liberci opět vyklíčil silný kulturní potenciál. To je důležitá zpráva pro budoucnost. A samozřejmě mám radost, že Naivní pokračuje v duchu tradice kvalitního divadla pro děti i jejich rodiče.