„Na svých samostatných koncertech, což je tento případ, hraji převážně vlastní skladby, podle aktuální atmosféry a vlastní chuti možná zařadím i nějaké improvizace. V rámci World Experimentu jsem s agenturou Štěk spolupracoval v minulosti už několikrát. Například při akci na hradě Grabštejn,“ uvedl hudebník.

Michal Müller se v současnosti věnuje především vlastní hudební produkci a koncertům. Ve spolupráci s hudebními institucemi se také často účastní seminářů a tvůrčích dílen, zaměřených na hru na citeru. Ve většině případů spolupracuje se zahraničními zájemci o hru na citeru, například v Německu, Rakousku nebo Slovinsku, protože, podle jeho slov, česká obec hráčů na citeru je poměrně malá.

Dále se také zmínil o své pravidelné spolupráci s Českým citerovým kulturním centrem, které sídlí v Ostravě a kde se také nachází jedno ze tří muzeí citer na světě. Toto muzeum, další dvě jsou ve Švýcarsku a Británii, mapuje celou historii tohoto mladého hudebního nástroje, vůdčí osobností této ojedinělé sbírky je Jan Folprecht z Ostravy.

„Unikátnost tohoto hudebního nástroje spočívá v jeho zvukovém rozsahu, který čítá šest oktáv. Z toho důvodu se citeře někdy říká malé piano. Hráč na citeru má k dispozici tóny, které jsou hlubší něž při hraní na kontrabas. Při hře se potom projeví úžasný rozsah tónů, hráč může využít kompletní spektrum zvuků,“ řekl Michal Müller.

Michal Müller začal s hrou na citeru ve svých třinácti letech u Ladislava Arguse Ryšavého ve Varnsdorfu, který v něm naprosto přirozenou metodou vypěstoval velice blízký vztah k onomu skoro zapomenutému nástroji. Po maturitě v roce 1995 odešel do Vídně k profesorce Hannelore Laister. Po dvou letech příprav na hudební škole, začal u této profesorky studovat obor Klasická Citera na městské konzervatoři ve Vídni. Po ukončení studií v roce 2001 se vrátil zpět do Čech.

Michal Müller je v současné době jediným graduovaným hráčem a pedagogem na Koncertní citeru v Čechách. Ve svém oboru patří dnes mezi nejprogresivnější citeristy světa. Jako sólistu ho posluchači vyhledávají právě pro jeho jedinečný a osobitý projev a přístup k nástroji.

Kromě klasické hudby, které se věnuje spíše okrajově, se zabývá hudební tvorbou. Jeho hudba stojí někde na pomezí lidových motivů, blues, jazzu, world music a volné improvizace. Spolupracuje s muzikanty různých žánrů, improvizuje s výrazovými tanečníky a básníky, píše filmovou hudbu. Pro citeru také aranžuje skladby různých žánrů.

V hudbě má rád volnost a možnost sdělit něco vlastního, k tomu používá často i svůj hlas. „Citera je prostě můj nástroj, kterým se mohu vyjadřovat, prostřednictvím něhož mohu komunikovat, stejně jako svým hlasem,“ dodal.