O tom, jak se kapela chystá na padesátileté výročí, zda ji hraní pořád baví, jak vznikaly největší hity a jak se Olympici staví ke krádežím písní na internetu, jsme si povídali s frontmanem skupiny Petrem Jandou.

Olympic příští rok oslaví padesátku

Olympic brzy oslaví padesátiny na hudební scéně. Jak se cítíte po skoro padesáti letech hraní?

Jak se to vezme. Byl bych raději, kdybychom oslavovali deset let. To jsme byli mladší a teď už to značí spíš ten konec.

Kdy tedy přesně vznikla kapela Olympic?

Pamětníci tvrdí, že kapela hrála už v roce 1962. Já jsem do skupiny přišel až v roce 1963, takže si netroufnu říci, kdy Olympic vznikl.

Jak oslavíte padesátku? Velkým koncertem nebo celým turné?

Oslavíme to asi deseti koncerty. Slovensko, Česko. Pojedeme od Košic až bůhví kam. České koncerty budou s filharmoniemi, většinou místními symfonickými orchestry.

Myslím si, že to bude hezké. Vyzkoušeli jsme si to teď ve Zlíně s Filharmonií Bohuslava Martinů. Hráli jsme jen s částí, s jednatřiceti muzikanty, tentokrát budeme hrát se šedesáti lidmi.

Takže s orchestrem asi dost změníte aranže písní?

Ano, ale nebudeme hrát všechny písničky s filharmonií. Některé budeme hrát sami, jiné třeba jen s kouskem orchestru, něco s kvartetem, něco s houslemi.

Budete mít na výročním koncertu nějaké hosty nebo jen orchestr?

Nechceme žádné hosty, protože máme pocit, že koncerty s hosty nepřinesou nic nového. My už jsme těch oslav měli tolik, že nechceme zvát pořád ty stejné lidi, jako když jsme slavili deset, patnáct … let.

Dneska ani nemáte žádnou předkapelu. Hrajete někdy s předskokany?

To vždycky záleží na pořadatelích, ale naše show má skoro dvě hodiny, takže ani předkapelu nepotřebujeme.

Dvě hodiny? To je celkem dlouhý program, starší hudebníci hrají po čase už jen kratší koncerty, třeba Nazareth hráli tři čtvrtě hodiny.

Mě hraní pořád moc baví. V létě mám třeba ještě jednu kapelu. Hrajeme na vesnici zadarmo po hospodách.

„Hudba mě pořád baví a naplňuje”

Takže vás hudba pořád baví? Nemáte někdy pocit, že si od ní potřebujete odpočinout?

Strašně mě to baví. Dokážu se i doma sám bavit tím, že si hraju. Hudba mě pořád naplňuje.

Máte třeba nějakou skladbu s Olympic, která vás už nebaví hrát?

Písnička hrozně rychle uteče. Jsou to tři minuty. Některé písničky mě třeba baví méně, ale pak zase přijde moment, kdy mě to čapne … Nehraju nic, co by mě nebavilo.

Jak jste vybírali písničky na tento koncert?

Hrajeme pětadvacet až sedmadvacet písniček, které jsme vybrali tak, abychom uspokojili sebe i publikum. Těch dalších čtyři sta jsme nevybrali, protože máme pocit, že tenhle výběr je správný. Nic jsme nevynechali třeba proto, že tu písničku nemáme rádi.

Hudbu u vás v kapele skládáte hlavně vy. Kde berete inspiraci k textům a melodiím?

Jsem takový emocionální skladatel. Dobře se mi skládá, když mám nějaký velký problém. Problémů jsem měl v životě hodně. (Smích) Teď jsem už léta v poklidu, tak se mi špatně skládá. Ale tím nechci nic přivolávat … Když má ale člověk velký problém, tak pak dokáže složit třeba Jasnou zprávu.

Co říkáte na to, když plesové kapely hrají vaše písničky?

To se vždycky tak dělá, že kapely na plesech hrají známé písně. Je to milé, když někdo hraje naši písničku. Je to důkaz toho, že ta písnička je dobrá a že se líbí.

A co stahování hudby z internetu?

Nás se to zase tolik nedotkne. Kapely, co už jsou známé vydělávají spíše koncerty. Dřív se čekalo na to, zda bude deska úspěšná a jak se umístí v žebříčku. Od toho se pak odvíjela smlouva s nahrávací společností. Když měla kapela smlouvu, tak to bylo super. Bylo se o co snažit.

Teď je to takové, že si každý vydá co chce a na čemkoliv, ale je mu to prd platný, protože to nikdo nevysílá a nikdo se o to nestará. Když jsou kapely u velkých nahrávacích společností, tak ty se aspoň snaží, aby se nějaká písnička dostala do rádia, ale menší nezávislé kapely nemají v podstatě šanci se prosadit.

Stahování hudby z internetu je krádež

Takže vám to vadí nebo je vám to jedno?

No, krádež je to v každém případě. Když si někdo stáhne moji písničku, vypálí si to nebo si to dá do nějakého přehrávače, tak je to nefér.

Zaujala vás třeba nějaká současná kapela nebo interpret?

Dneska je hudební scéna hrozně roztříštěná. Kapel je milion. Moc jich podle názvu neznám. Pokud nehrají na festivalu s námi, tak si je ani nezapamatuji. Zaujala mě určitě kapela Charlie Straight . Tu jsem viděl teď na Slavíkovi. Byla senzační. Hrozně mě vzala. Byla taková živelná. To se mi opravdu hodně líbilo. Z nových zpěvaček se mi líbí Gabriela Gunčíková z Česko-Slovenské Super Star. Líbí se mi, že je to rockerka a má krásnou barvu hlasu.

Jakou hudbu vy posloucháte?

Já už toho moc neposlouchám. Občas rádio. Tam mě zajímají ale spíš zprávy. Když hrají muziku, tak to většinou uberu, protože se málokdy strefí do mého vkusu.

Rádio Beat už mám vyposlouchané. Tam hrají pořád dokola to samé. To už mě taky moc nebere. Měl bych jinou představu o svém rádiu. Občas si taky pustím Rádio Olympic. To mi vyhovuje. To mám nejraději. (Smích.)