Na letošní velikonoční pondělí 1. dubna připadá výročí 40 let od ukončení pravidelného provozu starých dvounápravových tramvají. Na tento den připravil Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce ve spolupráci s o. s. Boveraclub jízdy tramvají 6MT na zvláštní lince č. 4 Liberec Fügnerova Jablonec nad Nisou, které se uskuteční tradičně v odpoledních hodinách.

Ty první uvezly až sedmdesát lidí

Elektrická tramvaj byla na přelomu 19. a 20. století prvním moderním prostředkem pro dopravu osob ve větších městech a jejich okolí, která nahrazovala do té doby užívané kočáry tažené koňmi, fiakry, popřípadě koňku. První vozy byly poměrně malé, pobraly většinou kolem 30 osob, a vleky, které byly rozměrově menší, ještě méně. Důvodem byl i malý výkon motorů, které by větší zátěž neutáhly.

S rozvojem techniky docházelo k postupnému zvětšování vozidel. První liberecké tramvaje z roku 1897 měřily pouhých 6 650 mm, široké byly 2 100 mm a měly dvanáct míst k sezení a osmnáct k stání. Poslední liberecké dvounápravové tramvaje typu 6MT měřily 10 000 mm, široké byly 2 200 mm a pojmuly 60 cestujících. Největší dvounápravové tramvaje jezdily od konce 30. let v Plzni a při délce 11,5 metru pojaly až 70 pasažérů.

Dalšímu zvětšování vozů bránilo užití dvounápravového podvozku a také zachování průjezdného profilu v obloucích. Taktéž systém řízení přes kontroléry bránil užití vyšší dynamiky vozů. Proto byla v roce 1937 pořízena v USA licence na výrobu velkoprostorových podvozkových tramvají typu PCC. Jejich výroba byla v ČKD Praha zahájena na konci 40. let a v roce 1951 vyjely první dva prototypy označené jako typ TI (od roku 1958 označen jako T1). V roce 1955 následoval typ TII (T2) a v roce 1960 T3. Jejich počáteční provoz byl ovlivněn řadou technických problémů, mezi něž patřila poddimenzovaná napájecí soustava, neboť vozy se vyznačovaly větším proudovým odběrem, a také malá únosnost tehdejších tratí, neboť ty byly často budovány systémem naboso položených kolejí na štěrkovém loži, tj. bez pražců, a proto docházelo k jejich rychlejším destrukcím. Pro plnohodnotný provoz tak bylo potřeba v 60. letech většinu kolejových sítí v jednotlivých provozech nákladně rekonstruovat.

Ukončování provozu tramvají staré konstrukce tak v jednotlivých městech probíhalo jen pozvolna, mnohdy byly tyto potíže i příčinou ke zrušení celého tramvajového provozu. Ve městech, ve kterých zůstala tramvajová doprava zachována, došlo k ukončení provozu dvounápravových vozů postupně.

Následně byly některé dvounápravové vozy využívány po určitou dobu ve všech provozech jako služební a buď byly časem zlikvidovány anebo opraveny a převedeny mezi muzejní vozy.

Pestrá historie tramvajové trati

Tramvaje v Liberci zahájily provoz dne 25. srpna 1897 na trati mezi nádražím a zoologickou zahradou, v sousedním Jablonci nad Nisou se tak stalo 7. února roku 1900, kdy byl zahájen provoz na trati Rychnov Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou. Od tohoto okamžiku jsou datovány snahy obě sousední tramvajové sítě kolejově propojit. Záměru ovšem vždy zabránilo nevydání potřebné koncese Ministerstvem železnic pro odpor souběžně vedoucí Liberecko-jablonecko-tanvaldské dráhy (RGTE). Změna nastala až po druhé světové válce.

Tehdy, v roce 1947, zahájila Jablonecká elektrická dráha (JED) stavbu trati do Liberce vložením výhybky na křižovatce ulic Pražská, 5. května a U zeleného stromu. Samotná stavba trati se rozeběhla o dva roky později, zprvu brigádnicky, později pod vedením stavební firmy Baraba. V roce 1951 byly položeny koleje do Proseče, v roce 1953 do Vratislavic. Provoz na trati byl zahajován postupně, nejprve dne 16. listopadu 1953 do zastávky Proseč MNV (dnes Proseč pošta) a od 15. února 1954 do Vratislavic nad Nisou ke kostelu.

Vozy 6MT a jejich konec na lince č. 11

Historii provozu dvounápravových tramvají v Liberci uzavíraly v roce 1973 výhradně tramvaje typu 6MT. Ty byly určeny jako jednotné vozidlo pro metrové provozy. V roce 1949 bylo ve vagónce Studénka vyrobeno prvních patnáct pro Bratislavu v částečně odlišném provedení. V letech 1952 a 1953 následovala výroba 60 vozů 6MT v českolipské vagónce, které byly dodány do provozů ve městech Liberec, Jablonec nad Nisou, Ústí nad Labem, Teplice, Most a opět do Bratislavy.

Zastavení provozu na trati do Jablonce 1. dubna neznamenal úplný konec tramvají 6MT. Některé ještě upravené dále nějaký čas sloužily.

Vůz č. 106 (ex jablonecký vůz č.117) byl v roce 1979 předán do Technického muzea v Brně, odkud se v roce 2001 vrátil zpět do Liberce a od září 2011 slouží jako historický vůz, jediný zachovaný svého typu. Ostatní vozy byly postupně sešrotovány.

Zpracoval Tomá Krebs

Jízdní řád historické tramvaje 1. dubna

LIBEREC, Fügnerova (smyčka) 12,O5 14,O5 16,O5 18:05*
NOVÁ RUDA 12,12 14,12 16,12 18,12*
VRATISLAVICE N. N., kostel 12,19 14,19 16,19 18,19*
PROSEČ NAD NISOU, pošta 12,27 14,27 16,27
BRANDL 12,39 14,39 16,39
JABLONEC N. N., Tyrš. sady 12,42 14,42 16,42

a zpět:

JABLONEC N.N., Tyrš. sady 12,5O 14,50 16,50
BRANDL 12,54 14,54 17,54
PROSEČ NAD NISOU, pošta 13,O6 15,O6 17,O6
VRATISLAVICE N. N., kostel 13,14 15,14 17,14 18,29**
NOVÁ RUDA 13,21 15,21 17,21 18,36**
LIBEREC, Fügnerova 13,27 15,27 17,27 18,42**

*) spoj končí v zastávce VRATISLAVICE, výhybna
**) spoj končí v zastávce RYBNÍČEK