Achnaton a Nefertiti, faraoni slunce – přehled egyptské historie téměř do kapsy

Egypt je pro nás exotický, dvojnásob exotický, hledíme-li do jeho prastaré historie orámované pyramidami a hieroglyfy. Získat základní přehled o této africké studnici historie je možné bez velkého trápení z knihy Achnaton a Nefertiti, faraoni slunce.

Kniha z pera (či spíše z počítače) Miloše Matuly (vyšlo v MM Production 2010) je graficky vkusnou a velmi přehlednou knihou o historii starověkého Egypta.
Dříve narození jsou zvyklí na knihy o Egyptu s dlouhými kapitolami. Tato kniha má sice klasickou strukturu kapitol, ale čtenář se setkává spíše s hesly vysvětlenými v kratších odstavcích informačního textu. To ale neznamená, že v knize nejde o souvislý text.

Spíše je velmi jasně rozlišeno postupné řazení tématických informací. Není ale výjimkou, že některé heslo je vysvětleno na několika stránkách textu. Nejde tudíž o slovník, ale o skutečnou knihu.

Určenou všem, kteří se chtějí rychle orientovat v bludišti egyptské historie. Na první pohled se sice zdá, že kniha se zabývá speciálně obdobím panování faraona Achnatona. Ale protože detail bez celku není ničím, první třetina knihy je zcela logicky velmi hutným (a čtivým) přehledem egyptské historie.

Ústřední částí knihy je samozřejmě popis období vlády faraona Achnatona. Ten dosavadní uctívání tradičních bohů nahradil uctíváním jediného boha Atona, symbolizovaného Sluncem.

Dvě předposlední části knihy „5. Předhistorická energie světla a lásky, 6. Achnatonův odkaz“ se již netýkají samotné historie, ale názorů některých badatelů na tuto dobu. Jde o spekulativní část knihy, z hlediska celkového obsahu jen nevýznamnou dvacetistránkovou část. Vše ostatní jsou historická data.

Kniha je příjemnou hustou a tudíž i sytou informační polévkou. Jenom v jednom bodu jsem vytřeštil oči: Na str.337 ve dvacetistránkové části komentující význam faraona pro další generace, jsem se dozvěděl, že svitek z Nag Hammádí, apokryfní Evangelium sv. Tomáše, „byl vědci z celého světa prohlášen za autentický záznam Ježíšových slov. Vatikán odmítá toto evangelium uznat…“ Ve skutečnosti mohlo být spíše uvedeno, že někteří badatelé nevylučují, že může být Evangelium sv. Tomáše redigovaným přepisem části ústní tradice (vzpomínek) osob, které se setkali osobně s Ježíšem. Autentičnost Tomášovského textu je jen hypotézou. A možná inspirace tomášovského textu dávnou tradicí Achnatona je spíše spekulací.

Ale jistá podobnost určitých symbolických gest, výrazů a literárních formulací mezi Achnatonem a tradicí Starého Zákona a tradicí doby Kristovy, tedy Nového Zákona, není překvapivá. Lidské chování vychází z komunikace na základě archetypálního vnímání, tedy ze zjednodušených, všem kolem srozumitelných úkonů (gest, postojů), které se proto objevují v liturgické praxe různých náboženství, i v pózách současných politiků.

Summa sumarum: 300 stran přehledného solidního přehledu dějin Egypta a 20 stran hypotéz, stojí za to, aby milovník historie si tuto knihu otevřel a četl.