Co znamená transfúze z lékařského hlediska, je zřejmé. V přeneseném slova smyslu si právě krev, jedinečnou tekutinu uchovávající nejvzácnější dar, život, navzájem poskytují pedagogové se svými studenty. Předpokladem jistě je vzájemná úcta, důvěra a samozřejmě chtění – vůle něčeho dosáhnout, touha po seberealizaci, cesta za poznáním materiálů, řemesla, vztahů mezi obsahem a formou.

Sklářský ateliér Ilji Bílka nabízí studentům katedry Užitého umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem nejen kvalitní odborné zázemí, ale současně i přátelskou atmosféru, poskytující začínajícím výtvarníkům potřebný tvůrčí prostor. Nepřekvapuje úmyslně široký záběr ateliéru z hlediska výtvarných témat, materiálů či technik, rozšiřující možnosti uplatnění absolventů v praxi. Bílek jako pedagog tak navazuje na profesory Josefa Kaplického, kladoucího důraz na všestrannost výuky, a Stanislava Libenského, který jeho myšlenku prozíravě rozvinul.

S výtvarnou činností Ilji Bílka jsem se podrobněji seznámila počátkem osmdesátých let. Tehdy jsem jeho práci vnímala jako geometrické a barevně výrazné objekty, nesoucí v sobě hluboký řád a logičnost. Ještě mnohem blíže však mám k jeho současné tvorbě. Zůstal v ní řád a harmonie – vyplývající z přemýšlivé autorovy povahy – ale barevnost se posouvá do oblasti jemných kontrastů vytvořených opálovými sklovinami nejčastěji v bílé, smetanové, zelené či šedé barevnosti, jež do objektů vnáší zvláštní jemnou světelnou působivost.

Jarmila Maturová

Lehce, vyváženě, harmonicky, snivě, tak na mne působí tvorba Jarmily Maturové. Vyjadřuje se prostřednictvím barevných fólií, kovových desek, malovaných kartonů či strukturálně řešených plechů. Z posledních prací bych ráda vyzdvihla fotografie, příznačné silou kontrastu, hry světla a stínu, zahalené v jemnosti náznaků a tušení. Vzbuzují pocit lehkosti, jakéhosi malování světlem s předem vymezenými hranicemi danými samotnými předměty.

Tereza Chaloupková

Zcela odlišná je tvorba Terezy Chaloupkové. Živě, s vtipem a nadsázkou zpracovává témata často související se vzpomínkami na dětství a rodinným životem. Výtvarně se vyjadřuje především asamblážemi, kolážemi či fotografiemi, běžně využívá struktury materiálů. Vznikají komponované celky jako Generace vrstvení, Návštěvníci, kde modelky z módních časopisů začleňuje do běžných činností v rodině nebo Rukojmí věcí, zobrazující autorce blízké osoby s předměty bez nichž se neobejdou.

Jan Surýnek

Jan Surýnek přešel od ušlechtilosti skleněného materiálu ke zcela běžným předmětům každodenní potřeby. Třeba takové zubní kartáčky z barevného plastu či dřevěné kolíčky na prádlo ho zaujaly natolik, že je povýšil na výtvarný materiál a vytváří z nich pestré nápadité kreace - jakési živé obrazy z džungle. Broušením, leštěním či vykládáním obratně zpracovává obyčejné plastové prsteny, z nichž vznikají dílka originální, milá, vtipná. Samostatnou kapitolu své výtvarné činnosti věnuje brýlím. Jsou opět plastové, nápadité a barevné.

Studenti vycházející z ateliéru doc. Ilji Bílka dokáží velmi dobře kombinovat různé techniky a materiály. Při svých výtvarných experimentech se někteří z nich mnohdy dostávají až na samotné hranice možností zvolených postupů. Pozoruhodné výtvarné rozpětí ateliéru lze nejlépe vysledovat ze samotných prací. Jarmila Maturová se věnuje též grafice,Tereza Chaloupková obrazům, Jan Surýnek šperku. Důležité je, že rodící se individualitě studentů vycházela a vychází vstříc vnímavá osobnost vedoucího ateliéru. Jistě i proto je již nyní porovnávání velmi odlišné tvorby absolventů, vycházející ze stejných studijních základů, nejen zajímavé, inspirativní, ale také potěšující.

autor: Dagmar Havlíčková, kurátorka ateliérového skla a designu Muzea skla a bižuterie Jablonec