Výstava Hold sklu také představuje některé práce autorových žáků z padesátých a z počátku šedesátých let dvacátého století. „Liberečané mohli mozaiku poprvé vidět v roce 1960 v Severočeském muzeu. Od té doby ji vidělo kolem dvou milionů lidí,“ prozradil Oldřich Palata, kurátor výstavy.

„Tehdy to byla nevídaná výstavní událost. Na výstavu lákaly obrovské poutače, které budily dojem, že v libereckém muzeu probíhá repríza nesmírně úspěšné výstavy československého skla, která měla premiéru o rok dříve v Moskvě,“ vypraví Palata.

Samozřejmě nebyla výstava tak rozsáhlá jako v Moskvě, protože i po vystěhování všech stálých expozic nemohla muzejní budova nabídnout potřebných šest tisíc metrů čtverečních.

Mozaiku vystavovali až do roku 1982

Kolekce uměleckého skla z „moskevské“ výstavy byla po skončení liberecké reprízy převedena do sbírek Severočeského muzea. Zatímco většina exponátů skončila v depozitáři, mozaika zůstala na svém místě a byla veřejnosti přístupná až do roku 1982. Teprve tehdy ji muzeum v rámci rekonstrukce demontovalo na pět dílů a po několikerém stěhování našla své místo v depozitáři v Raspenavě.

V Raspenavě ji zničily záplavy

Loňské záplavy mozaiku poškodily natolik, že si její stav vyžádal neodkladnou záchrannou akci.

Díky mistrovské práci restaurátorů Františka Tesaře a Petra Hampla mohou nyní návštěvníci Severočeského muzea zhlédnout mozaiku Josefa Kaplického v plné kráse. „Mozaiku opravovali rok a půl. Restaurátoři museli kamínky do mozaiky poskládat jeden po druhém a vzhledem k tomu, že mozaika obsahuje kolem padesáti tisíc kamínků, bylo to velmi pracné. Restaurování vyšlo na 227 tisíc korun,“ prozradil Oldřich Palata.

Nabízí i umělecké sklo dalších tvůrců

Kaplického mozaika Hold sklu není zdaleka jediným unikátem libereckého muzea. Komorní výstava nabízí umělecké sklo z tvorby Kaplického žáků z dob jeho působení na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze: Stanislava Libenského, Vladimíra Kopeckého, René Roubíčka, Věry Liškové, Ladislava Olivy, Karla Wünsche a řady dalších.