„Slavením velikonočního tajemství se křesťané spojují v důvěrném společenství s Kristem a vydávají se s ním cestou kříže ke vzkříšení a k životu s Bohem,“ vysvětlil Miloš Raban, katolický farář z Mezinárodního centra duchovní obnovy v Hejnicích (MCDO). Velikonoce vycházejí ze židovské tradice a slaví se na památku vyvedení židovského národa z egyptského otroctví.

„Izraelský národ vyvedl z Egypta Mojžíš. Židé svátek nazývají Pascha,“ řekl Miloš Raban. Přibližně před dvěma tisíci lety, právě při slavení Paschy, ukřižovali Židé na Golgotě u Jeruzaléma Ježíše Krista.

„Tehdy ho na kříž poslali ti samí lidé, kteří mu několik dní předem provolávali slávu jako svému novému židovskému králi,“ řekl Miloš Raban.
„Pro lidi byl Ježíš léčitel a divotvůrce, ale oni snad z pohodlnosti či ze strachu dali přednost názorům chrámových kněží. Ti z Ježíše měli strach, a proto ho poslali na smrt.“

Ukřižovaného Ježíše pak jeho věrní učedníci uložili do hrobky, jejíž vchod zavalili kamenem. Ježíš, který vstal třetí den z mrtvých, dokázal svým učedníkům, že smrtí život nekončí a že mohou mít naději na život věčný.

„Právě v té naději spočívá smysl Velikonoc. Proto Velikonoce patří mezi nejvýznamnější křesťanské svátky, které zahajuje takzvané Triduum, což znamená třídenní. Začínají Zeleným čtvrtkem, pokračují Velkým pátkem a vrcholí v noci ze soboty na neděli zmrtvýchvstáním Ježíše Krista.,“ upozornil Miloš Raban.