Kliknutím zvětšíteRudolfe, na starším albu máte pěknou písničku „Fousy“. Často zpíváte sám o sobě?
Řekl bych, že v devadesáti procentech jsou naše písničky příběhy moje nebo lidí z mého okolí.
Tedy i kapelu do toho „zatahujete“?
Kapela doprovází tu moji tvorbu. Více méně jsem písničkář, ale nechtěl jsem vystupovat pod svým jménem, takže jsme se kvalifikovali jako skupina.
Jak vůbec vznikl váš název? Kam Poletíme?
To má spoustu významů. Je tam skrytá otázka, jestli se nám povede náš sen, stát se oblíbenou a všemi známou kapelou.
O tom je i název vaší poslední desky „Chce to hit“?
Tam si z toho dělám tak trošku legraci. Z tendencí, že každá kapela musí mít hit. Když jsme vydali tuto desku, lidi říkali: „Co blbnete, vy hitů máte spoustu.“ To já vím, ale možná právě oklikou jsem si z toho dělal srandu. V té písničce se zpívá, co vše musí člověk splnit, aby měl hit. My se kdysi bavili s producenty, kteří nám říkali, jak má vypadat naše písnička, aby ji mohli hrát v rádiu. Nesmí tam být určité myšlenky ani jisté nástroje, A tak sedíme v backstage, bavíme se a máme před sebou to rozhodnutí, jestli být slavná kapela.
Jak moc s vámi může být legrace? A jak musí?
To záleží na každém. Lidé většinou přijdou bavit se, tančit. Ale většina ocení i pomalejší písně, které se dotýkají hlubších témat. Snažím se věnovat takovým tématům na albech i koncertech. Podat je s lehkostí a nadsázkou, nebrat se vážně, ač jde o vážnější věc. Lidé mohou na smutnou písničku tančit i na veselou plakat.
Můžete uvést příklad své vážné písně?
Pro mě - zvlášť o Vánocích - je to „Muž neviditelný“. Měl jsem kamaráda bezdomovce, který se na mě nalepil a osm let jsme spolu procházeli městem. Měl jsem pejska, ten mě doprovázel. A muž bez domova jednou, když byl na tom psychicky hodně špatně, vyprávěl, jak přemýšlel o sebevraždě. Ale pak si řekl, že když si život nedal, tak si ho ani nemůže vzít. Na CD „Kroskántry“ (2012), na které myslím písnička „Muž neviditelný“ je, pán v písni i zpívá. Máme ho i v jejím jednoduchém klipu. Je drobný, seschlý, hned ho ve videu na YouTube poznáte.
Videí máte na webu YouTube.com požehnaně. Máte na ně i své režiséry?
Ta klipy bych rozdělil do tří dvou skupin. Na YouTube jsou naše koncertní videa, ta vás vrátí do atmosféry vystoupení. Některé klipy jsem točil já, jsou Home Made, spíš punkové, často ve špatném rozlišení. Ta novější nám vymýšlela i režírovala Bára Poláková, využívala k nim drony, jsou to pokus o opravdovější klipy. Chystáme i animovaný klip, jeden animovaný je k písni „Lokomotiva“. Má milion zhlédnutí.
Osm lidí v kapele je dost. Uživíte se?
My máme každý svoje zaměstnání, kapelu jsme tak už před lety stavěli. Přijde mi to moudrý, rozhodně to nevidím jakou známku úspěchu, když se tím kapela živí. Na koncerty nás vyjíždí dvanáct; dvě auta, šoféři, manažer. My chceme, aby to fungovalo jako úžasný večer, každý by tam nějak chyběl. Peníze pro nás jsou druhotná záležitost…
Váš malonákladový hity „Klaus ukradl propisku“ je dost neaktuální. Máte něco podobného ze současné politické scény?
„Klaus“ je srandička, kterou jsme dali na internet. I když to byla divácky úspěšná, došlo mi, že to je cesta, kterou nechci jít. Glosovat současnost je doménou Pokáče nebo Xindla X. Cítil jsem, že bych se mohl dotýkat něčeho hlubšího. Že bych politickou satirou mohl devalvovat jinou práci, kterou by pak lidi přehlíželi. Tedy to přenechám jiným klaunům. Já chci být ten klaun, který se víc dotkne vašeho srdce.
Na čem se jako kapela shodnete? Na kvalitním humoru, na nápoji, na muzice?
Musí nám být spolu dobře, máme takový bratrský vztah. Vztahy mezi námi jsou důležitější, než nějaký úspěch.
Hrajete jako Rolling Stones, Synkopy 61 nebo Spirituál Kvintet více méně stále ve stejné sestavě?
To ne, opustili nás dva členové. V této sestavě jsme řekněme pět let, celkově hrajeme dvanáct let. Dvanáct let je taková ta inkubační doba, když si vezmete Vypsanou fiXu, Wohnout, Mňágu a Žďorp… Lidi si vás začnou všímat a chodit na vás po dvanácti, patnácti letech, do té doby jste jen oblíbenec určité subkultury. I u nás to tak zatím trvá, pakli-že nejdete po té komerční sféře.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
