Nenápadná odbočka ze silnice na Mladou Boleslav vede k malebné vísce Bezděz pod stejnojmennou historickou památkou. Na Českolipsku je mnoho lidí, pro než je hrad Bezděz běžnou kulisou v krajině. Většina sice na jeho vrcholu stanula, ale naposledy se tomu často stalo v rámci školního výletu před mnoha lety.

Zdolat Bezděz vyžaduje dobrou obuv a fyzickou kondici. Zaparkovat lze většinou jen dole v obci, znamená to další výškové metry, které musí turista odchodit svépomocí.

První náznak dávné historie přichází u spodní zastávky zásobovací lanovky, kde se nachází kamenná brána a začátek křížové cesty. Doposud stálo proti turistům pouze příkré stoupání, zde se přidává hrubá cesta s balvany, kterou stovky let formovaly přírodní živly a miliony párů bot.

KŘÍŽOVÁ CESTA

Vyprázdněné výklenky kapliček křížové cesty originálně využívají návštěvníci jako parkoviště pro kočárek. Místní terén je pro malá kolečka naprosto nesjízdný a junior musí na ramena.

Kapličky u cesty na hrad nechala v roce 1686 postavit hraběnka Marie Anna z Valdštejna. Celkem jich bylo 15 a lemovaly cestu desetitisíců poutníků, kteří se na Bezděz přicházeli poklonit černé Madoně Montserratské. Tu na hrad přivezl v roce 1666 řád montserratských benediktinů.

První částí hradu, na kterou návštěvníci dojdou, je pata spodní, neboli Čertovy věže. Zde potkáváme na placatém kameni odpočívající německou důchodkyni. „Já už jsem dál nemohla, manžel šel až nahoru na prohlídku, ale mě to asi stačí sem," říká udýchaná Erna Straussová.

My poslední úsek tvořený převážně kluzkými kameny zdoláváme a ocitáme se u hradní pokladny. V době naší návštěvy probíhala na hradě akce, kdy průvodci svůj historický výklad podpořili ještě dobovými kostýmy, nebylo tedy třeba váhat nad prohlídkou individuální.

Královský hrad Bezděz je jednou z nejcennějších stavebních památek Libereckého kraje, postavit ho nechal zřejmě v 60. letech 13. století český král Přemysl Otakar II., aby chránil obchodní stezku z Prahy do Žitavy. Do české historie se hrad zapsal mimo jiné jako místo, kde byl uvězněn pozdější král Václav II. s matkou Kunhutou. To jsou základní informace o hradě. Od průvodců i z připravených textů se lze dozvědět i mnohem víc o historii, dějinných souvislostech i stavbě samotné.

ZDEJŠÍ VĚŽ

Na konec si necháváme výstup na Velkou věž. Od průvodkyně jsme dostali za úkol spočítat schody na vrchol. To se daří a nám se otevírá neuvěřitelně krásný výhled na celý Máchův kraj a okolí, který nenabídne žádné jiné místo na světě. Za ty schody a námahu to rozhodně stálo.