Něco do sebe měla i jeho vtipná a odzbrojující účast na 1. letním Open Air Festivalu v Panenském Týnci na Lounsku. Od té doby má Tomáš i další záviděníhodný „zářez“ na pažbě. Již 7. října v brněnské Hale Vodova hrál jako „předkapela“ slavného bluesového zpěváka Joe Cockera, který si jej sám vybral. A 18. listopadu s ním hrál i v O2 Areně v Praze. 23. listopadu potom odstartoval vlastní Československé turné společně se zpěvačkou Janou Kirschner. Vyprodali Plzeň i České Budějovice a dnes hrají v Liberci.

Mám vás, Tomáši, zařazeného jako „nového českého Kryla“. Ta dikce, snad podobné rýmy i pochodové rytmy, odvazy (DA.muklův meč, Psáno u zpráv, Málčik mój…) Jen jste asi na rozdíl od něj větší pohodář, působíte tak. Či se pletu?
Nevím, těžko soudit, v životopisech nenajdete příliš zpráv o povaze. Oči měl však usměvavé, ač s kousky bolesti v modři. Myslím, že nelze srovnávat… Kdyby mi kterýkoli režim znemožnil styk s rodinou a vůbec, těžko se pak hovoří o pohodě. Jinak ano, jsem ve své době velkým příznivcem života.

Ještě ke Krylovi. Je ta „podobnost“ jen náhoda, či k němu máte bližší vztah a něco naposloucháno?
Až na jednu mám všechny jeho desky. Není to jen báseň a melodie, avšak i učebnice. A to jak učebnice dějepisu, tak i českého jazyka.

Jiní interpreti měli zjara spíš smůlu, koncertů ubývalo, vy vždy přitáhnete davy. Prozraďte – jak to děláte, i upřímností či svým humorem?
Mám tendenci sto tisíckrát děkovat za čas, který si na mě lidé udělali, za náladu, kterou s sebou nosí, za příležitost.
Jsem však smířen s tím, že jsem v rukou veřejného mínění a že je v mém řemesle příliš věcí relativních. Že je mnohé založeno na náhodě a štěstí, že právě v tuto chvíli jsem přišel jaksi vhod, zítra už na mě bude štěkat jenom pes. Učím se tedy hledat v mnoha směrech. Závislost na úspěchu je zhoubná a kalkul je na houby.

Zajímalo by mne, zda se orientujete v naší písničkářské scéně, sledujete i „nováčky“. Znáte třeba skvělého Adama Katonu, písničkářku s harmonikou Terezii Palkovou nebo sudetsky potemnělého Petra Linharta? A zajímá vás, co dělají?
Orientuju, ale jak vidím, tak nejsem zcela aktuální, neb jmenované bohužel neznám.

Mám rád, když si písničkáři hrají se slovy po vzoru básníků Frynty a Žáčka, umí to skvěle Karel Plíhal i Xindl X, je v tom humor i ironie… I vy jste v tomto dobrý: na který rým či vtípek z poslední desky jste pyšný, který vzbudil ohlas, byl vám chválen a užíváte si ho?
Je to jako byste chtěl po kuchaři, aby z talíře s gulášem vybral nejlepší sousto. Buďto vám guláš chutná, nebo ne. A já rád vařím.

Je některý váš song i malou pomstou? Jan Hřebejk jednou prozradil, že dal protivné postavě jméno někoho, kdo na něj byl ošklivý… Co třeba vaše píseň Asiat a Eva…?
Nemám potřebu se někomu za něco mstít. Ale díky za tip.

Když zpíváte v písni Neklid „A malí kluci kreslí na sklo kosočtverce“ – je to autobiografické? Vzpomínka na vlastní dětství…?
Samozřejmě. Především sešity matematiky jsem zdobil propracovanými sluníčky.

Co s vámi dělá dnes politika? A cpou se vám politici také do písniček?
K volbám jsem cestoval celých pět hodin cesty autem. Celých tři sta minut jsem měl o čem přemýšlet..

Před rokem jste vydal zpěvník „Já, písničkář“ s písničkami ze dvou alb i nevydanými věcmi. Co lidé uslyší na dnešním koncertu?
Víte, to já nikdy takhle předem ani zadem nevím a teprve na místě se uvidí, co lidé uslyší.

Co říkáte na to, že studenti pořádají vlastní akce Papučpárty v rámci výuky na vysoké škole? Řeč je o koncertu, na němž jste 19. října v Ústí nad Labem hrál.
Musel jsem si sehnat papuče.

Jaké to je hrát před Joe Cockerem? I na roztřesená kolena?
Je to výlet do Woodstocku. Je to neměřitelná čest. Je to na tykačku s trémou.

Nyní jedete podzimní turné se slovenskou zpěvačkou Janou Kirschner. Jak vzniklo toto spojení? A bude – či snad už i je – také společný duet?
Vzniklo náhodným střetem. Duet je hudba budoucnosti.