O tom, že tibetský buddhismus Diamantové cesty umí nazírat na svět moderníma očima a není vzdálen západní společnosti, se mohou přesvědčit všichni zájemci o východní kulturu. Veřejná přednáška o buddhismu v každodenním životě se uskuteční ve středu 12. října od 19 hodin v jabloneckém Klubu Na Rampě.

„Cestující učitel Jan Matuška vysvětlí, jak se postupně naučit pracovat s vlastní myslí v různých životních situacích,“ nastínil program večera Martin Abraham, člen liberecké meditační skupiny buddhismu Diamantové cesty. Poukáže na to, že buddhistické metody umožňují přechod ze stavu nevědomosti do stavu naprostého vhledu do naší mysli, nebo na to, proč je důležité, aby člověk rozvíjel soucit, radost a moudrost.

Stále více lidí ze Západu má ve svém volném čase chuť meditovat a dozvědět se něco o buddhismu, proto bude součástí přednášky také prostor pro otázky a odpovědi a na konci krátká meditace.

Jan Matuška se narodil v roce 1974 a buddhismus začal praktikovat v roce 1997. Cestujícím učitelem je od roku 2006. Je šéfredaktorem časopisu Buddhismus Dnes. Dále pracuje pro nakladatelství Bílý deštník. Vystudoval pedagogickou fakultu, nyní je majitelem překladatelské agentury a živí se jako překladatel.

„Buddha byl pravděpodobně první člověk zaznamenaný v historii, který si položil otázku, kde se doopravdy „děje štěstí“. Jestli se děje ve vnějších věcech, nebo jestli se děje v mysli. A když přišel na to, že štěstí se děje vždycky jenom v mysli a vždycky jenom teď a tady, tak ho začalo zajímat, jakým způsobem a jestli vůbec je možné mysl spatřit trvale a napořád,“ popisuje Jan Matuška a zdůrazňuje tak význam každodenní meditace.

Meditace je v buddhismu Diamantové cesty logický trénink. Je to práce s myslí, kdy se tak dlouho za pomoci určitých konkrétních pokynů díváme do mysli, až pochopíme, jak funguje. Ve chvíli, kdy pochopíme, jak mysl funguje, tak už meditaci nepotřebujeme, protože jsme vše pochopili.

Na otázku, v čem mohou buddhistické metody pomoci lidem na Západě, Jan Matuška odpovídá: „To, s čím máme problém, je, že bývá velký rozdíl mezi tím, co si myslíme, v co věříme, co bychom chtěli, abychom byli, a mezi tím, co děláme, jak jednáme. A meditace umožňuje tento veliký rozštěp rozpustit a může nás uvést do situace, kdy skutečně něco, co si myslíme, budeme říkat. A to, co budeme říkat, budeme doopravdy i dělat.“

Jan Matuška se s buddhismem poprvé setkal na přednášce dánského cestujícího učitele lamy Oleho Nydahla. „Buddhisté vnímají na cestě za po
znáním mysli cestujícího učitele jako důležitou spojnici mezi žákem a živým odkazem učení,“ říká Jan Matuška. Rostoucí počet příznivců buddhismu Diamantové cesty ukazuje, že stále více lidí chce ve svém volném čase rozvíjet svůj vlastní duševní potenciál.

Lama Ole Nydahl je jedním z mála lidí ze Západu, který je plně kvalifikovaný jako lama a učitel meditace tibetského buddhismu. V prosinci 1969 se on a jeho manželka Hannah stali prvními západními žáky 16. Karmapy. Lama Ole posledních 40 let bez přestávky cestuje, učí a zakládá meditační centra po celém světě. Dnes jich je téměř 600.

Od roku 1994 se Diamantová cesta rozvíjí také v České republice. Díky buddhistickému pohledu na svět získávají lidé odstup od rušivých emocí, jako je hněv, žárlivost či pýcha, a naopak díky buddhistickým metodám (meditacím) rozvíjejí soucit, radost a moudrost. Proto chodí na přednášky, jezdí na meditační kurzy a setkávají se se svými učiteli.

Cestující učitelé laického buddhismu jsou lidé, kteří mají normální zaměstnání a ve svém volném čase přednášejí po celé zemi a často i po celém světě.
Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü je jedním ze tří hlavních směrů, které předal Buddha Šákjamuni. Šířil se 1500 let v Indii, pak 1000 let v Tibetu, kde vznikly čtyři hlavní školy, mezi nimi i škola Karma Kagjü, v jejímž čele stojí Karmapa, v současnosti 17. Karmapa Thinlä Thaje Dordže.

V České republice je buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü první náboženskou společností buddhistů, která je registrována ministerstvem kultury.