Hlavním cílem buddhistických metod je přinášet užitek ostatním i sobě samým. Lidé se díky těmto metodám učí pracovat s vlastní myslí v nejrůznějších situacích. Cestující učitel Karel Trachta pohovoří o tom, jak se buddhismus dívá na svět, k čemu slouží meditace či jak pracovat s myslí, abychom byli schopni odstranit její návykové tendence.

Přednáška bude zaměřena na "buddhismus v každodenním životě“, tedy nikoliv mnišský, ale laický. Zájemci se dozví informace o buddhistickém vnímání světa, o praktických metodách měnících naše prožívání životních situací a o způsobu, jak tyto metody používat. Buddhisté díky nim získávají odstup od rušivých emocí, jako je hněv, žárlivost či pýcha, a naopak rozvíjejí soucit, radost a moudrost. Všechny tyto vlastnosti umožňují lidem prožívat svět svěže a smysluplně. Na závěr přednášky bude věnován prostor pro případné dotazy a rovněž proběhne krátká meditace.

Tibetský buddhismus Diamantové cesty pracuje s lidskou zralostí, kritičností, našimi zkušenostmi a přímo se dotýká naší každodenní skutečnosti. Buddha svá učení předával podle způsobu myšlení posluchačů a podle jejich schopnosti chápat. Cestu starších učil ty, kdo se chtěli zbavit svých vlastních problémů. Těm, kdo chtějí být užiteční druhým, předal Velkou cestu a ty, kdo chtějí rychle rozpoznat podstatu své mysli a mají důvěru v její základní dokonalost, učil Diamantovou cestu. Ta je určena samostatným a nezávislým lidem s nadbytkem energie, kteří Buddhu nevidí jako nějakou vyšší bytost, existující mimo nás, ale jako někoho, kdo již vykonal určitou práci a zcela rozvinul možnosti mysli, které mají i oni. Tibetský buddhismus Diamantové cesty spadá do linie Karma Kagjü, ta představuje jednu z hlavních škol tibetského buddhismu, jejíž původ sahá k historickému Buddhovi Šákjamunimu. Tato linie bezprostředního ústního předávání učení klade hlavní důraz na meditaci a přímý přenos prožitku podstaty mysli z učitele na žáka.

Dva a půl tisíce let starý tibetský buddhismus Diamantové cesty v sobě nese prvky náboženství, filosofie i psychologie a inspiruje stále více lidí západních kultur. V Česku se rozvíjí zejména díky iniciativě lamy Oleho Nydahla. Ten je jedním z prvních Evropanů, který se mohl naučit schopnostem a vědomostem dříve uchovávaným jen na Východě. Od té doby nepřetržitě cestuje po světě a předává učení, která byla v Tibetu již téměř zničena.

V prosinci 1969 se spolu se svou ženou Hannah stali prvními západními žáky 16. Karmapy. Ten je po několika letech studia a meditace požádal, aby přinesli buddhismus na Západ. Lama Ole posledních 30 let bez přestávky cestuje, učí a zakládá meditační centra po celém světě, od roku 1994 také v Česku.

Dnes jich je okolo 500, všechna jsou založena na přátelství a idealismu svých členů. Pro západní svět je podstatné, že tato meditační centra zprostředkovávají metody vedoucí k rozpoznání podstaty mysli určené pro laické praktikující, které jsou součástí 2500 let staré tradice.