Dobrovolné vstupné bude věnováno do finanční sbírky na nákup zdravotnického materiálu pro farnost otce Abela.

Petr Preussler z Tanvaldu strávil loňské vánoce a následující čas na dovolené v africké Tanzanii. To je ta krásná země, kterou známe z přírodopisných dokumentů o zvířatech a o národním parku Serenghetti. Petrovi však nestačilo jen to, aby si zemi prohlédl jako typický bílý turista, případně podnikl komerční placené safari. Se skupinou přátel procestovali zemi mimo turistické trasy a chtěli poznat i její obyvatele.

Tanzanie je zemí, kde vedle sebe žijí křesťané a muslimové, prosté obyvatelstvo mnohdy provozuje i animistické a totemistické kulty. A kdesi v nitru země, daleko od pobřežních metropolí i od turistických safari-campů se seznámili s páterem Abelem. Tento studovaný domorodec je nejen knězem, ale vede ve své farnosti i školu a spravuje a řídí nemocnici. Pro široké okolí je nejen kontaktem, mnohdy jediným, s 21. stoletím, ale i cestou ke vzdělání a k lékařské péči, která mnohdy zachraňuje životy.

Abelova misie je tak nenahraditelnou pomocí pro mnoho lidí. Je světlem ve tmách, je cestou z nepředstavitelné bídy. Přitom však, podíváme se našima evropskýma očima, zarazí nás právě ta bída a nedostatek i zde. Nedostatek vody, nedostatek obvazů a hygienických prostředků, sterilních lékařských prostředků, a hlavně obrovský nedostatek léků. Evropan nepochopí, jak vůbec může takovéto zařízení fungovat, a ještě k tomu úspěšně fungovat. A tak když česká výprava odjížděla, nechala zde spoustu věcí, pro nemocnici nezbytných. Nechali zde svoje osobní léky (např. antimalarika a antibiotika), protože pro ně již nebyly nezbytné, zatímco v Tanzanii mohou zachránit život, nechali zde další zdravotní materiál, potraviny, ale např. i mobilní telefon. Protože to vše, co je u nás a pro nás jen "něčím navíc", zde je mnohdy otázkou přežití.