Hitem Honky Tonky Blues od Jiřího Suchého, šéfa Semaforu, končil benefici Zpíváme pro Tebe 2014 v Severočeském divadle v Ústí herec, textař i muzikant Václav Kopta. V pěkném finále na akci pro postiženou školačku, kterou pořádala ústecká univerzita a její Dětský pěvecký sbor, doprovodil na klavír Danielu Šinkorovou, Petru Janů, dětský sbor i sebe. A proč hit Suchého? Kopta hraje i zpívá v legendárním Semaforu už skoro třicet let!

Václave, prozraďte, kdo vás poprvé přivedl do Semaforu?
Poprvé mě tam vzal můj otec Pavel Kopta, textař a spolupracovník Jiřího Suchého. Koncem 60. let v něm krátce režíroval, vazby na Semafor tu tedy jsou už od mého dětství. Poprvé jsem navštívil premiéru hry Sladký život blázna Vincka a zamiloval se do dětské herečky, později velmi slavné. Na jméno si teď nevzpomenu, později emigrovala. Byla to jedna ze semaforských holčiček v puntíkatých šatech se slamákem na hlavě. Má první vzpomínka…
Když jsem pak končil hudebně dramatický obor na státní konzervatoři, viděl naše absolventské představení Jiří Suchý. Zaznělo tam hodně semaforských písniček, jemu se líbilo, že jsem hrál dost na piáno a že i skládám písničky. Tak mě rovnou pozval do divadla podívat se na nějaká představení. V roce 1985 jsem začal, rok na to už hrál v představení Jonáš dejme tomu v úterý. A od té doby tam jsem, už to bude bezmála třicet let.

Příslušníka Veřejné bezpečnosti hrál Václav Kopta ve filmu Občanský průkaz.Moje privilegium

Kdy poprvé jste byl Jiřímu Suchému vděčný, že vás přijal?
Průběžně pořád. Sice se žádný dlouhodobý vztah, a to i ten profesní, neobejde bez podmračení či zakolísání. Také můj vztah k Semaforu se občas zhoupl, byly i hubené časy, kdy jsem si tam moc nezahrál. Ale pak se to zase obrátilo, je to jako v každém jiném vztahu a jiném angažmá.
Ale pokud jde o šance poznat zajímavé lidi, vidět do kuchyně podle mě nejlepšímu textaři, který tu kdy byl, což Suchý bezesporu je, za to Jiřímu nepřestanu být vděčný nikdy. Umím si těchto věcí vážit a jestli se někdy o někom budou naše děti i vnoučata učit, bude to on. Považuju za veliký privilegium tak dlouho setrvat po jeho boku.

Nechal vás někdy pan Suchý zhudebnit jeho texty?
To ne, je velmi soběstačný, univerzál, opravdu Ferda Mravenec. Zvládá neuvěřitelné množství činností, je obdařen Pánem bohem nebo přírodou, jak si to kdo vysvětlí, množstvím talentů. A žádný z nich se nedá nazvat podprůměrným. Je to vynikající výtvarník, podle mě bezkonkurenční básník, zručný textař, umí řemesel jako tady nikdo. A další věc je, že řadu písniček, i těch nejslavnějších, zhudebnil. Třeba Blues pro tebe nebo Pramínek vlasů…
Ale protože působil nejvíc ve dvojici s Jiřím Šlitrem, národ často zapomíná, že je i autorem hudby. Takže on nikdy neměl zapotřebí dávat mi něco ke zhudebnění. Ale nechal mě mockrát v Semaforu odprezentovat moje písničky i v rámci velkých pořadů, třeba na 50. narozeninách divadla v Obecním domě. I tam jsem mohl své písně zpívat, i v tom byl vůči mě velkorysý.

Hegerová i Bobek

Jolana Smyčková, ústecká rodačka, herečka i zpěvačka Semaforu, si vás chválí jako kolegu. Jste hudebně zručný, na jevišti žádnou legraci nezkazíte… Rozumíte si spolu dobře, že?
Známe se dlouhé roky, velmi dobře. Sleduju ji od té doby, co se v Semaforu objevila po konzervatoři. Uváděli jsme i společný pořad, který jsme si vymysleli. Jmenoval se Včera neděle byla, byl tuším jednou do měsíce, jedno pondělí jsme si pokaždé zvali zajímavé hosty od Hany Hegerové přes Pavla Bobka a Ivana Hlase… Já si tedy na spolupráci s ní stěžovat nemůžu, hráli jsme spoustu rolí jako partneři. Buďto jsem jí hrál milence, tatínka nebo manžela, to všechno jsme si vyzkoušeli.
A moc mě těší, že ji teď „postihlo" to nejkrásnější angažmá, maminkovský. K tomu jí ještě jednou zpětně gratuluju, i jejímu manželovi Richardovi. Mám z toho opravdu radost, i jejich vztah sleduju od začátku. A požehnání miminka si opravdu zasloužili.

Doma dvě puberťačky

Vybavilo se vám v té souvislosti i vaše první vlastní dítě? Nebo to už je to tak dávno…
Dávno to není, vždyť mé starší dceři je patnáct a druhé dvanáct. To není žádný středověk, jsou to puberťačky, nejsem zas až takový stařec… (smích) . To jsou furt ještě děti, uvězněné v poněkud ženském těle. Jsou to dospívající holčiny, tak jsou to jiné starosti než s tím miminkem, ale myslím si, že v lidském životě má všechno svůj správný čas. Tak jsme se s manželkou rozhodli ve správný čas děti mít , jsme rádi, že je máme a myslím, že jsem tímto svoji reprodukční povinnost vůči světu a přírodě splnil. Raduji se z radosti lidí okolo, ale myslím, že u nás „dosť bolo miminek".

Václav Kopta u klavíru.

V pořadu Mistr GS na Nově jste doprovázel na klavír duo Suchánek a Genzer. Vyhlédli si vás ti dva v Semaforu?
Ale kdepak. Jsme s Michalem Suchánkem spolužáci, točili jsme spolu už komedii Sněženky a machři. Byli jsme vždycky trojice těch hlavních Cabadaj, Mácha, Převrátil.

Suchoše znám roky

Se Suchošem se znám od dvanácti. Chodili jsme spolu už do přípravky na konzervatoř, pak jsme tam byli i spolužáci a točili oboje Sněženky… Když jsme točili Sněženky a machry po 25 letech, chystala Nova talk show Mistr GS. Tak jsme si se Suchošem řekli, že to zkusíme. Už dávno jsme si plánovali, že něco uděláme… I s Geňou se znám léta letoucí, je taky konzervatorista. Takže to vzniklo na základě osobních vazeb, které s klukama mám. Byly to fajn roky strávené s nimi u piána.

Legrace, i ta mimo

A taky legrace to byla.
To jo. A hlavně ta mimo, jak už to tak bývá (smích)..

Šel byste i do Partičky? Třeba na záskok, jako host? Nebo by to byl už dost jiný humor?
Vůbec ne, já je obdivuju. Kdo to nezkusil, nemá co kritizovat. Situační a improvizační humor je kategorie, kterou považuju za jednu z nejtěžších. Ono něco si v klidu napsat a pak to týden zkoušet je mnohem snazší, než jít s kůží na trh a opravdu to dělat od boku, což oni opravdu dělají, tam není nic připraveného. To nesmírně obdivuju, vůbec nepatřím k těm, kteří to odsuzují. Všichni přece máme v rukou ovladač… Když se mi to nelíbí, přepnu a můžu si pustit třeba Šlágr. Každému podle jeho gusta a vkusu, v tom se meze nekladou.
A pokud by šlo o mě? Asi bych nebyl úplně šťastnej, kdybych měl plnit funkci toho „mňoukače" a ruchaře. Neuměl bych to technicky, na to jsem byl úplný hov*do už v pořadu Mistr GS. To by nebylo pro mě. Navíc nezapomeňte, oni jsou tak zavedení, protože točili s Ondřejem Sokolem dlouholetý cyklus Tele Tele. Byl tam režisér, pak s námi dělal pořad Mistr GS…
Navíc už Partičku dva roky před tím dělali na Slovensku, to bych se cpal do „zavřených dveří". Být tam na jedno vystoupení, mohla by to být řachanda. Ale rozhodně bych se tam s nimi nechtěl trápit.